Takové divné hučení

Takové divné hučení

Počasí se určitě zbláznilo. Všechno zraje aspoň o měsíc dříve a ještě k tomu skoro dohromady. Nestačím sklízet, spotřebovávat či zpracovávat a konzervovat. Už mám za sebou třešně, višně, ze zeleniny hrášek, fazolky, česnek a cibuli, průběžně trhám okurky nakladačky i salátovky. Brambory k obědu si podhrabávám už pěkných pár dní a dívala jsem se, že sousedi je už mají sklizené.
Mne teď nejvíce zaměstnává sběr hrušek a švestek na kvas.  Hrušky (dříve byly zralé a padaly v září) už naštěstí končí, protože posbírat a zpracovat 30 – 40 kilo denně bylo i na mne prostě moc. Jenže do toho dozrávají švestky. Takže i teď před chvílí jsem byla na zahradě. Sbírala jsem ty švestky a byla jsem soustředěná na to, abych brala jen ty zralé, se “scvrklou prdelkou”. V tom mi něco káplo na hlavu. Zvedla jsem ji směrem do svahu, nade mnou a přede mnou modrá obloha. I pomyslela jsem si něco o “blbých ptácích” a věnovala se nadále sběru. Ale opět mne něco vyrušilo, takové divné hučení. Tak jsem se zase narovnala a otočila se na druhou stranu. Za mnou zataženo, nad barákem a půlce zahrady slejvák jak hrom. Bušilo to střech a to byl ten divný zvuk. Zírala jsem jak jojo, protože to byla skoro neprůhledná stěna. Samozřejmě než jsem se rozkoukala, přiběhla ta stěna ke mně a zmokla jsem. Hurá, zapršelo! Ale ani ne deset minut 🙂
Už zase svítí sluníčko. No co, aspoň se osvěžil vzduch 🙂
A já jdu zase na ty švestky.

Foto: Vlastimil Reiterman

 

11 thoughts on “Takové divné hučení

  1. Když nám spadla hrušeň, protože byla stará, tak v kmenu měly hnízdo sršně . Pamatuji si na mého chlapa jak prohlásil, že strom rozřezávat nebude, dokud tam ty sršně budou. Ale nakonec je sám zlikvidoval. Je to už dlouho, tak si nepamatuji, jak se jich zbavil.

  2. Když jdu u nás za stodolu, tak kousek vedle má soused hrušku a neseberte si hruštičku ze země, když tam tak pěkně leží.

  3. My měli hrušku máslovku. Ňam. Ale bohužel spadla a nový stromek, který jsem koupila, se nějak nechce pořádně vyklubat.

    V noci také sprchlo, ale já to zaspala.

    1. Moje hruška je stará, prastará. Při každém větším větru čekám, že spadne. A ta nová se také nemá ke květu a plození 🙂 Asi na ni pošlu čápa.

    1. Také se toho bojím. Vrátila jsem se včera z výletu z hor v Rakousku (zase o tom napíšu), a i ty Vysoké Taury jsou téměř na suchu. Trávu mají ještě zelenou, ale potoky, vodopády, jezera mají vody méně.

    2. Příroda si prý poradí sama – to chci vidět…., musí lidi pomoci – už tím, že nebudou sami plýtvat vodou. Každý druhý má bazén – to my taky, ale napouštěli jsme už v květnu a většinou vodou ze studny … přes noc trochu pršelo, ale ani sud se nenaplnil :-(…jinak už máme sklizeno, tak voda není už tolik potřeba. Napřed říkali, že kvůli nedostatku vody budou zdražovat pečivo, pivo ..atd., že dojde obilí ze zahraničí – no, ale i tam se ho moc neurodilo … 🙁 …

      1. Jenomže ono se chce po jednotlivých lidech, aby šetřili přírodu – a státy, státníci a velké podniky na to kašlou, mají jen důležité řeči bez efektu. Tam už jde o prachy – a na ty si ti bohatí nenechají (většinou) sáhnout.

  4. Jé, hrušky …. co já se jich dřív zavařovala… ty tvrdší oloupané trochu povařila, přidala hřebíček … to nemělo chybu, měli jsme dřív veliký strom – boscová lahvice – ty se trhaly v září. Dávali jsme je nastojato vedle sebe na noviny na skříně, ony postupně dozrávaly a měkly …, vydržely i do Vánoc, jenže pak jsme přistavovali dům a strom musel pryč. Švestky jsou dobré a nekazí se, když se zavaří s trochu rumu. Jsou takhle moc dobré. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *