Dnes jsem po delší době měla zase sen, který jsem si ráno pamatovala. A víte, co se mi zdálo? O myši. Vážně. Dokonce dvakrát za sebou v krátkém úseku. Poprvé to byla obyčejná polní myška. Vyděšeně přede mnou běhala po předsíni, já otevřela dveře a ona uprchla. Vzápětí další sen. Byla jsem u sestry, a opět po předsíni běhala vyděšená myš. Tentokrát byla v převleku za “křečka”. Věděla jsem, že je to myš, měla ocásek jako myš, velká skoro jako…
Lidičky, já si dneska smlsla. Za pár dní bude na zahrádce čerstvá zelenina – vážně, špenát se mi už klube – a tak se dojídám tu mraženou loňskou. Abyste neměli zkreslený dojem, já mám zeleninu ráda a snažím se vypěstovat si jí a zamrazit každý rok co nejvíce. Špenát, mrkev, zelené fazolky, hrášek, přes léto mám i rajčata, papriky, okurky, no prostě, co si vzpomenu a na zahradě mi to vyroste. Protože například ředkvičky nemám, žerou mi je dřepčíci. A pořádnou úrodu brambor jsem měla až…
Pro babičku11 Takže babička11 mne popíchla, a já si uvědomila, že má pravdu. Poslední dobou sem moc nepíšu. Ale nelenoším, to ne 🙂 Dnes dopoledne jsem strávila s kamarádkou plodným pokecem (řešily jsme důležité problémy, jak jinak), pak jsem na ulici spatřila auto havarijní plynárenské služby a hned jsem zlikvidovala problém další. V kotelně jsem totiž v zimě občas cítila plyn, a tak jsem pána požádala o přeměření – a všechno je v poho. Nikde nic neuniká. No a odpoledne…
27. 3. 2017 Ráno otevřu počítač – a vyskočí na mne zpráva. Zemřela Věra Špinarová. Zpěvačka, kterou mám ráda od svého mládí dosud. Zpěvačka s nádherným nezaměnitelným hlasem. Zpěvačka písniček, které jsem si zpívala spolu s ní, když je hráli v rádiu. Často jsme si je s manželem přehrávali v autě na cestách. Pouštěla jsem si je i sama, když mi bylo smutno. Je mi smutno i dnes. Soucítím s její rodinou. Sbohem, Věro Špinarová.
17. 3. 2017 Tak, lidičky, makám jako šroubek. Kytičkové záhony jsou okopané, přihnojené, jahody to čeká co nevidět. Česnek už vykukuje a tak je konečně i na zeleninových záhonech něco vidět a vypadá to hned všechno optimističtěji. Ještě bych potřebovala, aby mi někdo aspoň trochu přistřihl stromky, aspoň ty mladé. No co, budou muset s frizúrou počkat na Indy. Včera na procházce s pejskem Ferdou jsme potkali kosa. Opravdu potkali, Ferda se z toho chvíli vzpamatovával. To jsme se už vraceli domů,…
10. 2. 2017 Konečně jsem doma. Byl to tedy hektický týden. Ale vrátila jsem se plná nápadů, inspirace, chutí psát. Jako první musím splnit slib daný Babičce11. Babičko11, pohádka je skoro hotová, zbývá jen dodělat závěr a vypilovat. Před odjezdem mne moje hodné já přesvědčovalo, že ji musím dopsat, slib je slib a vy si to zasloužíte. Moje druhé já nic neříkalo, jen se pošklebovalo a strouhalo mi mrkvičku. Já totiž měla před sebou týden v cizině a měla takovou cestovní horečku,…
22. 2. 2017 Různá byrokracie, zákony, příkazy a zákazy nás doprovázejí od našeho narození až do konce života. Mají nám v to pomáhat různé instituce. No, některé pomáhají víc, některé méně, a na některé je lepší dát si pozor. Většinou všechny dávají sliby, bonusy, výhody, ale jak se říká – když ptáčka lapají… Já vám teď popíšu svou zkušenost z jednou z těchto institucí – pojišťovnou AXA. Nedávno na mne vybyla nutnost zaplatit za auto Povinné ručení. Dosud ho platil…
19. 2. 2017 Možná jste si všimli, že jsem napsala novou pohádku. Je to pohádka na přání pro malou Rozálku. Máte taky děti, vnuky, synovce či neteře? Taky byste pro ně rádi pohádku či pro ty starší příběh přímo na tělo? Pokud ano, máte teď příležitost. Tomu, kdo bude mít za jeden kalendářní měsíc nejvíce komentářů, napíšu příběh na přání. Stačí zadat věk a záliby prcka, nebo vaše zvláštní přání, co by příběh měl obsahovat. Např. pokud se dítě bojí psa, zubaře……
12. 2. 2017 Lednové předsevzetí do nového roku jsem si dala už na Silvestra. Dnes jsem se rozhodla přidat jedno na únor. To nevadí, že je dnes už dvanáctého, jde mi o jeho obsah, ne o datum. O co jde. Nabídla se mi letos možnost cestovat do hor.Už teď koncem jara pojedu na týden do Tater. Bezva, že jo. Jenže mám už přece jen nějaká léta a dlouho jsem nikde soustředěně nešlapala – pokud nepočítám nárazové sporadické výlety pár…
9. 2. 2017 Nějak se to na mne poslední dobou sype. Samé zařizování, vyřizování, venku je zataženo a ještě k tomu mne dloube v zádech. Žádná krutá bolest, jen otravné, opakující se švihnutí pod žebry. Obtěžuje mne to, kazí náladu, jsem z toho mrzutá a protivná i sama sobě. Naštěstí mám kamarádku, která ovládá různé léčebné i úlevné masáže. Včera na mne konečně měla čas. Domluvily jsme se v kolik hodin se dostavím, a protože bydlí ve vedlejší obci a ještě k…
7. 2. 2017 Tak dnes mám náladu pod psa. Už jsem o tom začala psát i příspěvek. Tak mrzutý, že jsem ho odložila a šla si prohlédnout mailovou poštu. A místo toho naštvaného příspěvku sem dám něco jiného, to, co jsem našla v té poště. Abyste se mohli se mnou zasmát. Nadávat zvládneme každý sám 🙂 Víte, co je to štěstí? Štěstí je, když míjíš lékárny, protože tě nic nebolí. Míjíš obchody, protože všechno máš. A jdeš domů, protože tě tam…
31. 1. 2017 Ta zima mne už nebaví. Vyjdu na dvůr a uklouznou mi nohy. Chci vyvenčit psa, a on po pár metrech naléhá na to, ať jdeme domů, prý mu mrznou tlapičky. A to mne předtím hodinu popoháněl, ať už konečně odložím tu knížku (vařečku, vysavač) a jdu s ním ven. Nechodím cvičit do vedlejší obce, protože nemám dobré spojení na zpáteční cestu. Přes pole to sice není daleko, ale po tmě, ve sněhu a náledí se mi nechce….
26. 1. 2017 Zveřejnila jsem dnes svůj článek o tom, “Jak jsem chtěla udělat dobrý skutek” na i60.cz. Je to portál pro starší generaci se širokým zaměřením. A hned v prvním komentáři pod článkem jsem dostala sprďana. Přece když píšu něco takového, musím uvést i jmenovitě o koho a kde se jedná. Prý mám mít odvahu. Tak můžu říct, že napřed mne to naštvalo. Přece každý pozná, o jakou organizaci se jedná a vůbec… Já že nemám odvahu? Jak na to ta osoba…
21. 1. 2017 Od začátku roku mrzne. Teploty se v noci pohybují hluboko pod bodem mrazu. Odmítám vyjít z domu, jsem zmrzlá, cvakají mi zuby už při pohledu z okna. Mrazivé počasí má dle předpovědi vydržet nejméně do konce měsíce. Televizní zpravodajství nás pravidelně informuje, kolik lidí už má na svědomí. Nedávno mne něco napadlo, dalo by se přímo říct – osvítilo. Proboha, vždyť já mám ve skříních tolik zachovalého pánského oblečení! Bundy, svetry, šály…., kam s tím? Určitě by…
13. 1. 2017 Vracím se ze dvora, kde jsem nějaký čas strávila hraním se psem, chystáním si dřeva ke krbákům, zametáním cesty a ometáním auta. Zítra se totiž chystám na velký nákup do městečka deset kilometrů odtud. Co začalo mrznout, sedím doma, autem jsem si na zamrzlé cesty netroufala. Ale teď taje, cesty by měly být volné, uvidíme. Konečné plány upravím podle momentálního počasí. V pokoji jsem zjistila na mobilu zmeškaný hovor. Hm, neznámé číslo. Ale mám domluvené s několika agenturami, že…
7. 1. 2017 Včera jsem byla u lékaře. Co na tom, občas tam chodíme všichni, že. Ale já jsem tam potkala Panenku Mišelinku! Vážně a doopravdy, na mou duši, na psí uši! Seděla v čekárně na lavičce naproti mně, takže jsem si ji mohla nenápadně prohlédnout z blízka. Měla krásné naducané tvářičky a aby nebylo pochyby, o koho jde, byla i patřičně oblečená. Upjatý svetříček asi o tři šířky menší zvýrazňoval všechny záhyby na ručičkách i po celém baculatém těle. Plísňové…
31.12.2016 Rok 2016 byl zlý. Blbec. Hnus. A ještě hůř. Už zítra budu říkat – byl. Dnes ještě je, ještě máme před sebou několik hodin. To už přežiju. Ale předsevzala jsem si, že ten příští rok bude jiný. Doufám, že i lepší. Protože se ale předsevzetí nemají nechávat jen na 1. ledna (ta novoroční prý mají velmi malou životnost), vrhla jsem se do toho po hlavě hned po Vánocích. Tak za prvé, pustila jsem se do opravy nefungující žaluzie –…
16.11.2016 Mám vnuka, je mu šest let. Jela jsem k nim na skok na návštěvu, na jedno přespání. Ve školce měli předvánoční besídku a u toho babička nesmí chybět. Večer jsme se usadili k povídání a taky k práci. Honzík miluje plnění různých úkolů, i teď vytáhl sešit s úkoly pro předškoláky a pracovali jsme. Vystřihovat, lepit, spojovat čísílka pro vytvoření obrázku. Pak si na něco vzpomněl a vedl mne k puštěnému počítači. Že mi něco ukáže. Dcera se usmála,…
14.12.2016 Hlídám troubu, abych nespálila vanilkové rohlíčky, jako kulisu mám puštěnou televizi. Jak jsem psala už někde v dříve, u reklam vypínám zvuk. Tak i teď. Vypnu zvuk, otočím se k troubě. Vytáhnout upečené, položit plech na sporák, vložit nový plech, ten horký nesu do chodbičky na dlážděnou podlahu vychladnout. Samozřejmě nejde o chodbu, ve které se pohybují zvířata. Za prvé – náš dům je docela členitý, za druhé, o vánoční cukroví se s nimi nedělím. Takže jak se tak vracím…
13.12.2016 Letos žádné Vánoce slavit nebudu! Nebudu slavit Vánoce. Nebudu? “Nebudeš ani nic péct?” zděsila se vnučka. “Pečeš takové malé kousky, nemusím mít strach, že přiberu,” dodala šibalsky. Protože malých kousků se může sníst víc a člověk nemá pocit provinění. Upekla jsem vnukům aspoň perníkové domečky. A co kdybych ještě… Když budou ty Vánoce! Mám už tedy upečených několik základních druhů, které prostě musí být. Rohlíčky, pracičky, linecké… Když jsem obalovala rohlíčky v cukru, jeden se mi vysmekl z ruky, spadl na podlahu a rozlámal se….
9. 12. 2016 Tak mne dneska dopálila Česká pošta. Strašlivě moc. Ani se neptejte proč. Protože já vám to tu stejně napíšu. Všichni známe různé historky, jak na Poště něco rozbili, zapomněli, nebo odmítli uznat reklamaci. Asi jsme skoro všichni viděli video, jak je s našimi balíčky zacházeno při nakládání k rozvozu. Téměř všichni máme s Poštou nějakou zkušenost. Víte, co se stalo mně? Prostě hrůza k nepochopení. Za pár dní budou Vánoce. To samozřejmě vyžaduje spoustu akcí, organizace, výdajů a…
5. 12. 2016 Co děláte, když se v televizi objeví reklama? Já reklamy nesnáším. Mám několik osvědčených způsobů, jak s nimi zacházet. Vypnu zvuk a věnuji se nějaké aktivní činnosti – to když jsem měla televizi puštěnou jako zvukovou kulisu při uklízení, vaření a podobně. Zřejmě nejběžnější činností mých známých je odejít v reklamní přestávce na WC, ale při četnosti reklam v některých filmech či pořadech to pokaždé absolvovat prostě nelze. Často si proto preventivně vyhlédnu programy na několika kanálech,…
4. 12. 2016 Dějí se někdy věci! Dnes jsem byla nakupovat. Schválně si k větším nákupům vybírám dny a hodiny, kdy se v hypermarketech dají předpokládat menší davy. Nakoupila jsem, co jsem potřebovala, vrátila se k autu, odemkla kufr, uložila nákup. Zamkla kufr, vrátila vozík. Odemkla auto, nasedla, a v pohodě, bez jakýchkoliv zádrhelů , jsem vyjela. Urazila jsem už pár metrů, když na mne auto začalo pípat. Jako první jsem si automaticky přejela po hrudníku, zda mám zapnutý pás. V pořádku….
Ráno jsem zakopla o židli a narazila si palec. Dopoledne mne začalo bolet v krku, pak i celý člověk. Ucpaný nos. Žaludek jak na vodě. Kamna pořádně nehoří, je mi zima. Mrzutě popadnu vodítko. Než padnu úplně, ať se proběhne aspoň pes. Kdo ví, jak bude zítra. Ferda už nadšeně čeká u dveří. Jak to pozná? Poskakuje, vrtí se, samým nadšením neposedí a mně se nedaří zapnout vodítko. “Do prkýnka, sedni!” ostře zavelím zvýšeným hlasem a pes okamžitě sedí. Jako socha, ani se…