Deník postarší dámy 22.8. 2018 středa

Deník postarší dámy 22.8. 2018 středa

Ráno při pohledu z okna jsem už skoro zoufalá. Zase modré nebe a sluníčko. To letošní léto mi už pěkně leze na nervy. Pořád je horko, dusno, sucho. Ještě že mám studnu a můžu zalévat. No, ale o tom dnes psát nechci.
Včera bylo významné datum, 50. let od okupace armádami “spřátelených” států. Pokud vás někoho zarazilo, že jsem se o tom zatím ani nezmínila, tak to bylo schválně. Ne, že by mne politika vůbec nezajímala. Sleduji poměrně dobře, co se děje kolem mne a mám to své názory. Ale včera jsem byla zaujata svým nápadem psát si zde deník a začít zrovna politikou se mi nelíbilo. Protože politika není hlavním tématem mého psaní. A tak jsem toto výročí nechala na televizi, rozhlasu, webovým stránkám a vám.
Pokud to někomu vadí, ať mi to sem napíše a já se mu to pokusím vysvětlit ještě jednou.
Já měla včera kromě zastřihování živého plotu a psaní deníku i jiné starosti. Dvakrát jsem vyrazila na zahradu posbírat pod stromy švestky, všechno pozalévat (ještě že mám studnu), musela jsem vyrazit s Ferdou na procházku (odolávala jsem jeho psímu pohledu dlouho, má přece k dispozici velký dvůr, ale večer jsem už ten nátlak nevydržela) a ještě k tomu jsem při chystání své večeře zjistila, že mi plesniví chleba. No, chápete to? Kupovala jsem ho v sobotu, včera bylo úterý. A normálně už by plesnivý. Stalo se mi to po dlouhé době poprvé, asi za to může nějaký ojedinělý faktor. Chleba jsem měla uložený jako obvykle a jindy mi vydrží více dní. Takže tady nebrblám kvůli kvalitě (a že to dovedu), ale kvůli tomu, že to byly poslední krajíčky a já neměla nic doma na snídani. Takže ráno raníčko dáma vstala, na vodítko pejska dala a vyrazila do terénu. No, nemám to naštěstí zase tak daleko. Prošli jsme se Ferdou okolo potoka, za dětským hřištěm zabočili do vesnice a za hospodou zapadli do Hrušky. To je krám, kdyby někdo nevěděl. Chleba měli, ale když už jsem nucena takhle po ránu vyrazit z domu, mám nárok na odměnu. Dostala jsem chuť na koláček. Jenže police v obchodě byly téměř vymeteny. Trochu jsem se duchu podivila, jak špatně jsou zásobeni, zaplatila jsem za chleba a šla ke konkurenci, do Jednoty. A tam měli police ještě prázdnější. Prodavačka jen pokrčila rameny, prý jim nic nepřivezli.
Ferdovi to nevadilo, pro něho jsem měla v kapse piškotky, ale já si musela nechat zajít chuť. Chvíli jsem si sice pohrávala s myšlenkou, že si něco upeču sama, ale než jsem došla těch asi 400 metrů z Jednoty domů, chuť mne přešla. V tomto vedru ještě něco péct? Ani nápad! Radši jsem ukrojila ten čerstvý chlebíček a namazala máslem a mou domácí marmeládou. Třešňovou.

Tak, to by bylo.  Nebo přece ještě něco. Dám sem zase jeden starší článek, o podobném horkém létu před několika lety. To abychom si připomněli, že tohle léto není zase až taková výjimka a že si na horká suchá léta podle předpovědí máme prý zvykat. Fuj, myslím, že příští rok v létě se přihlásím na nějakou  expedici do Arktidy.

 

8 thoughts on “Deník postarší dámy 22.8. 2018 středa

  1. Když jsem držela dietu, nejedla jsem ani pečivo, ani chleba. Po 14 dnech se mi docela zprotivil, a vůbec – byl tak nějak divný, se mi zdálo …. prostě mi vůbec nevoněl. No a pak se stalo, že jsem jednoho dne ho upekla sama doma. Ta vůně kolem! No, nezbylo nic a od té doby si zas chleba beru. Ale nepřeháním to, jen jeden krajíc a víc ne.

  2. Dnes jsem kupovala chleba, protože přes víkend došel a kdyby ne, tak už by se nedal jíst.Kupovala jsem ho v pátek v PENNY. Jediný chleba, který dlouho vydrží a je k jídlu , je chleba z COOP. To je chleba, jaký byl za mého mládí. Krásně voňavý, měkoučký a ta chuť! No paráda. Jak jsem přijela domů, tak jsem si hned ukrojila patičku a s takovou chutí jsem ji snědla…

  3. Také máme v mrazáku alespoň půlku chleba, protože tady vůbec nemáme obchod. Pro všechno musíme jezdit. Akorát v úterý a čtvrtek sem zajíždí pán z pekárny a vozí chleba, koláče atp. Tam chodím často.
    Ale v mrazáku chleba musí být, na “co kdyby došel”

  4. Dřív jsem taky dávala chleba do mrazáku, v alobalu vydrží i měsíc, pak stačí tak 4 hodiny, než je “k jídlu” – už to nedělám, a to z prostého důvodu – se mi tam prostě nevejde 🙂 …

    1. Já bydlím sama. Pokud nechci chodit každý druhý den pro čtvrtku chleba, koupím radši celý bochník a použiju ten mražák 🙂

  5. Chleba jste kupovala v sobotu – tedy páteční – aspoň u nás to tak je – přímo v pekárně. V sobotu mají jen čerstvé “sobotní” rohlíky – ohnuté, mákem posypané. Jiné ne. A aby chleba vydržel ve vedru, dávám ho do lednice. Jinak už je plesnivý třetí den. V zimě taky chleba vydrží i týden – od pátku do pátku. Teď v létě ani náhodou.
    A co ty švestky? Děláte povidla? Já dřív dělala ty bez míchání – to jsme ještě měli švestky svoje. Teď si jednou za čas povidla koupím na koláč.

    1. Já si běžně kupuji velký bochník, nakrájím na čtvrtky a tři dám do mražáku. Tentokrát to byl malý bochníček, říkala jsem si to dám. To stačím sníst. No, nestačila 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *