Deník postarší dámy – I dáma se občas popere – sobota 29. 12. 2018

Deník postarší dámy – I dáma se občas popere – sobota 29. 12. 2018

Opravdu, já se poprala. A ještě jsem na to hrdá!
Bylo to tak. Jako každý rok i letos hasiči v naší obci pořádali zabíjačku. Takže i letos jsem se vydala zakoupit nějaké dobrotky, dopravit je domů a společně s kamarádem si na nich pochutnat.
Šla jsem tam s Ferdou.  Psisko se proběhne a aspoň načichá chutných vůní, protože zabíjačkou psa nekrmím.
Ferda

Na místě (hřiště u základní školy) jsem ho uvázala k plotu. To pro jistotu, protože vím, jaké je to motovidlo a jak se občas dokáže mně (i ostatním) zamotat pod nohama. V tom najednou kde  se vzal, tu se vzal, objevil se další pes. Pobíhal tam volně a byl asi o polovinu větší než Ferda. Napřed jsem se lekla a začala se vyptávat, komu patří. Nikdo se k němu ale nehlásil, psi se kamarádsky očichávali a mládež, prodávající lístky na dobroty, mne ujistila, že situaci pohlídají. Všechno bylo v pohodě do chvíle, než jsem se vrátila. Začala jsem Ferdu odvazovat a cizího čokla to asi rozzlobilo. Zavrčel, vrhl se na Ferdyse a zakousl se mu do kůže za krkem. Samozřejmě jsem začala toho svého pacholka okamžitě zachraňovat. Napřed jsem se cizího vetřelce snažila jen odkopnout, ale když jsem ani druhým kopem ničeho nedosáhla, rázně jsem ho popadla za krk. Psisko ale dál viselo a odmítlo se pustit. Ferda vyděšeně štěkal a točil se do kolečka. Já třepala tím druhým, když v tom mi něco (zamotané vodítko či některý pes) podrazilo nohy.  V té chvíli jsem zabodovala krásným zápasnickým chvatem. Padla jsem přímo na psa a tím ho naprosto zneškodnila. Prostě jsem ho zalehla.
Ferda byl okamžitě volný.  Pak už stačili doběhnout a pomoci ostatní. Rozmotali vodítko, někdo popadl toho cizího psa a mně pomohli na nohy.
Nám dvěma se nic se nestalo.  Ferdys  byl sice vyděšený, ale má hustou zimní srst a já padla na měkké.
Nevím ale, jak dopadl ten útočník, nejsem žádné peříčko. A navíc vánoční cukrovíčko mé linii také moc neprospělo. Rozhodně pak čokl absolutně nejevil snahu k další akci, už ani neštěkl. Ta má poslední ťafka měla zřejmě svou váhu.
Vím, že to mé dobračisko by si nikdy nezačalo. Má všechna zvířátka rád, i cizí kočce na chodníku uhýbá, asi aby ji nepolekal. Úplně nejraději má ale nejraději kuřátka. Totiž, abych byla přesná, jen jejich část, vařené kuřecí krky. Kvůli nim na své kočičí kamarády Simona a Bětku i zavrčí. Ale je to stejně jen tak na oko, aby si nezadal. Když se s hrncem objevím v zadní předsíni, poslušně počká, až podělím napřed kočičáky. Potom je najdu spát všechny tři v jednom pelíšku.
A já jsem pyšná.
Poprala jsem se se zubatým psem a zvítězila bez ztráty kytičky.

7 thoughts on “Deník postarší dámy – I dáma se občas popere – sobota 29. 12. 2018

  1. Říká se, že pes, který štěká, nekouše, ale není to pravda. Kolegyně z práce by mohla vyprávět. Chtěla jen zklidnit pejska dcery a šup – kousl ji do ruky. A to se znali…..

  2. Kamarádce Daně se cizí pes zakousl do kalhot a prokousl ji kůži. To se stalo, když bránila svého malého pejska, se kterým byla na procházce. Dobře to dopadlo, ale panička toho zlobivého psa s ním pořád chodí na procházku bez toho, aby mu nasadila košík. Asi jí nedošlo, že by to mohlo dopadnout daleko hůř.

  3. Matyldo, máte můj obdiv. A chválabohu, že se vám nic nestalo. Mě se jednou vlčák zakousl do obličeje. Byl uvázaný a já ho šla pohladit, protože jsem ho znala, i u nás s páníčkem jednou spal.
    Pes, Ferda, chvíli držel a pak na mě vylít. Měla jsem zaryté jeho zuby vedle nosu a pod bradou. Naštěstí jsem rychle couvala, tak mě sice prokousl kůži, ale jen málo. Ale zážitek to pro mě byl hrozný.

  4. Když má člověk o někoho – nebo o sebe – strach, tak dokáže vyvinout takovou sílu, že se pak až diví, kde se to v něm vzalo. Vůbec se Vám nedivím, jak jste chránila svého pejska. Jednou na mě na ulici najednou vystartoval taky pes, byl nějakej rozzuřenej, vrčel a štěkal přímo proti mně. V tu chvíli jsem dostala takový vztek, že jsem ho začala mlátit taškou, co jsem držela. Za chvíli vidím nějakého pána, jak na psa volá a mně říká, ať neblbnu, že prý pes nic nedělá. No, nevypadal na to, bála jsem se, že mě kousne do nohy ….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *