Deník postarší dámy – úterý 13.11. 2018 – Jak se krmí zvěř a kdy se kácí strom

Deník postarší dámy – úterý 13.11. 2018 – Jak se krmí zvěř a kdy se kácí strom

ilustrační foto autor Libuše Heulerová

Pomalu jsem se po ránu hrabala z postele. Dnes mám konečně volno, nikam nejdu, nikam nespěchám a také nikoho nečekám. Přemýšlela jsem, čemu se věnovat dříve, restů mám spoustu. Ze zamyšlení mne ale rušil neustávající, nepřerušovaný psí štěkot.
“Asi je pod dřevem zase nějaká myška,” pomyslela jsem a křikla do okna:
“Ferdýsku, nech toho!”
Ani jsem tomu napomenutí moc váhy nedávala. Křikla jsem poměrně potichu, jen tak aby se neřeklo. Přes sklo a ještě byl pes nejspíše někde za rohem. K mému údivu Ferda opravdu ztichl. Přiběhl k proskleným dveřím na dvůr a nadšeně vrtěl ocáskem. Panička je vzhůru – bude dobrotka. Po ránu totiž tu svou zvěř krmím masíčkem z konzervy. Musím tedy napsat, že na nich trochu šetřím. Ne, hlady netrpí, granule pro psy či kočky mají ve svých miskách celý den i noc, podle potřeby jen přisypávám. Jenom se mi to zdá moc jednotvárné, tak jim kupuji jako doplněk a zároveň mlsek i konzervičky. A tam je právě trochu šidím. Nakupuji je v akcích ve větším množství a nerozlišuji, zda jsou pro psy nebo kočky. S otevřenou konzervou pak jdu do zadní předsíně – a měli byste vidět ten tanec. Pes štěká, až se třesou tabulky v oknech, kočka Bětka mňouká, jako by týden nežrala a kocour Simon okamžitě vyskočí na kočičí stolek a nastavuje hlavičku k pohlazení. Protože ten jediný je dobře vychovaný a bez pozdravu prostě nežere.
Na vedlejším stolku mám uloženy misky od zmrzlin, do nich porcuji krmení a první dávám kočkám. Bětka se napřed jakoby přikrčí, protože nemá ráda dotyky, ale pak si zřejmě uvědomí, že i já potřebuji zpětnou vazbu a nechá se pohladit. Při tom se už pouští do jídla.
Simon si čichne, otočí se a upřeně mne pozoruje. Čeká, až se s ním napřed trochu pomazlím, pohladím ho a poškrabkám v kožíšku. Jenže já musím napřed položit na zem misku určenou Ferdovi, protože celou tu dobu nepřetržitě skáče kolem mne, točí se dokolečka a hlasitě štěká. Položím mu tedy misku a vrátím se k trpělivému Simonkovi. Pokaždé takhle vyčkává, až budu mít čas se mu věnovat. Teprve pak se dává do jídla.
To, že Ferda dostává masíčko jako poslední, má svůj důvod. Z počátku jsem chtěla zabránit jeho netrpělivému štěkotu a dostal první. Okamžitě se pustil do hltavého žraní, než jsem se domazlila se Simonem, měl misku vylízanou a otravoval stejně. Takže má teď smůlu, chlapec 🙂
A že dávám zvířatům bez rozdílu psí či kočičí konzervy? No, třeba si tohle přečte nějaký odborník a vysvětlí mi, proč bych to dělat neměla. Vím, že v těch kočičích je větší procento masa, ale mé kočky milují i ty psí. Když se nějakým omylem dostanou k Ferdově misce dřív než on, sežerou všechno a nijak se neošklíbají. Obráceně to platí také.
Ale úplně jsem odbočila od toho hlavního tématu. Proč Ferdys po ránu tak štěkal?
Zjistila jsem to poměrně brzy. V pohodičce jsem vyšla do zadní předsíně, kde se už šikovala zvěř k rannímu mlsání. Trochu jsem je zklamala, vysvětlila jsem jim, že napřed s čistýma rukama pověsím na dvůr prádlo, abych využila každé denní chvilky k jeho prosušení. A na dvoře jsem okamžitě zjistila, co Ferdýska tak rozrušilo. Na horní hraně zahrady se pracovalo.
Už před nějakým časem jsem zde psala, jak nějaký ten divoký vichr rozlomil na sousedově zahradě starou švestku, její půlku přehodil těsně nad plotem na smrk na

ilustrační foto autor Věra Ježková

mé straně a urazil mu vršek. Odstranit zlomenou větev i polámaný smrk bylo poněkud komplikované, pokud jsem nechtěla, aby to odnesl ten plot. Tak jsem se se sousedem domluvila, že to všechno odřeže sám, až se mu to bude hodit a že ať klidně na zahradu vstoupí i bez mé přítomnosti.. Nijak jsem na něj netlačila. V podstatě to nepřekáželo, jen jsem měla obavu, aby nějaká další vichřice dílo zkázy nedokonala a plot při dalším pádu větví neodešel. Ale stromy byly do sebe dobře zaklesnuté.
Dnes ráno se soused dal do práce. A Ferda vlastně jen hlídal, dával mi najevo, že se na zahradě děje něco neobvyklého. Dostal za to pochvalu a piškotek. Smrk je teď pokácený, rozřezaný na polena a já už počítám s třemi malými smrčky z náletu na jarní výsadbu. Taky jsem je s touhle vidinou nechala růst na záhoně s růžemi a celé léto poctivě zalévala.
Jo jo, je to dobře , když chlapi drží slovo a je na ně spolehnutí.
Díky, sousede.

9 thoughts on “Deník postarší dámy – úterý 13.11. 2018 – Jak se krmí zvěř a kdy se kácí strom

  1. Sousedi mají fenu Sáru a ta začne blafat třeba o půlnoci a vydrží jí to i hodinu. Sice se k ní ten náš Maxík přidá, odnaproti také Sendy, ale ty za chvíli přestanou. Jenom Sára má výdrž. To bych vždycky nejraději vylezla oknem ven a zařvala na ni, aby šla do boudy. Zajímavé je to, že její páníčkové mají tak tvrdé spaní.

  2. Nikolky pejsek byl na operaci, měl nějaký nádor, ale už druhý den vyváděl, jako by mu nic nebylo. Zvířata jsou asi víc odolnější proti bolesti než lidi. Byly doby, když mu nesli jídlo, tak ho napřed museli zavřít do chodby, jinak by je porazil ….

    1. Ferdu jednou asi přerazím já (Ale jenom jako) Dnes mi opět proběhl mezi nohama, když jsem jim něco nesla do zadní předsíně, měl strach, že mu to kočky sežerou.

  3. Psa jsme nemáme a kočičky vždycky poslušně čekaly, až jim jídlo nandám. Máme tu ale “psovskou” ulici, kde mají psa v každém baráku. Jak jeden začne štěkat, štěkají pak hned všichni a to je tedy koncert….. a je jedno, jestli je den, či noc.

    1. Ferda se dá ještě zvládnout 🙂 Když nechce pochopit, dostane “domácí vězení” a hned je na dvoře klid 🙂

  4. S tím krmením je to jako u nás. Kočky sice teď nemáme, ale Maxik každé ráno dostane masíčko z konzervy. Než mu to naservíruju, tak by mě porazil, jak kolem mě lítá.
    Všechny kočky od nás zdrhly určitě kvůli Maxíkovi, protože je nenechal v klidu.

  5. Ten náš tajrtdlík taky štěká kvůli každé maličkosti, která mu nejde pod čumák. Někdy mi to ale začíná vadit.

    1. Mně právě také. Hlavně v noci, kvůli sousedům. Chodí ještě většinou do práce a jedni mají i malé dítě. Nemám ráda pomyšlení, že se kvůli štěkání někdo nevyspí

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *