Deník postarší dámy (sobota 1.9.2018) – Dáma a slevy na jízdném

Deník postarší dámy (sobota 1.9.2018) – Dáma a slevy na jízdném

foto Lenka Hudečková

Dnes v noci mne něco vytrhlo z hlubokého spánku. Pootevřeným oknem bylo slyšet takové divné hřmění! Malinko jsem nadzvedla hlavu na polštáři a se zavřenýma očima jsem poslouchala.
Je to hrom? Podobalo se to tomu, ale trvá to už nějak dlouho! Rachocení sláblo, zesilovalo, , měnilo frekvenci…, ale bouřilo a bouřilo.
“Co to je?” hlemýždím tempem se mi v hlavě prošla myšlenka. “Je to bouřka nebo spadlo letadlo?” Než mi mohla dojít nesmyslnost otázky, zase jsem usnula. Po nějaké době mne opět něco probudilo. Znovu nějaký rachot, ale tentokrát jsem původ určila. Venku lilo.
“Aha, tak to byl hrom,” vybavila jsem si předešlé rachocení – a spala dál.
Je ráno a už máme 1. září. Léto je konečně u konce, v pondělí jdou děti do školy a ode dneška platí pro ně, studenty a seniory slevy na jízdném. Páne jo, to je zase v diskuzích živo!
Je zajímavé, že zase až tak moc lidem nevadí ty slevy pro mládež jako to, že je dostanou senioři nad pětašedesát let.
Ozývají se hlasy, jako že je to zbytečné, bude se to platit z našich daní, peníze by se daly využít lépe a to na slevy pro pracující dojíždějící, pro mladé na bydlení, na splacení státního dluhu. Senioři je nevyužijí, pokud využijí, budou přeplněné vlaky a autobusy, ať nikam nejezdí a nepřekáží, jezdí stejně akorát do Kauflandu na slevy, jezdí jen na akce Šmejdů…. atd atd.
Ano, jistě, ne všichni takhle uvažují, ale ti slušní a empatičtí nepíší v diskuzích nenávistné a hnusné komentáře. Nanejvýš tyhle reptaly okřiknou a někteří se je i snaží usměrnit. Většinou ale už tuhle snahu vzdali a tak při jejich čtení mlčí a možná kroutí nad lidskou blbostí hlavou. Toto z mé strany není výčitka na jejich adresu. Rozumím jim, chápu a souhlasím, že je naprosto zbytečné snažit se něco vysvětlit tomu, kdo žádnému vysvětlení rozumět nechce a jiný názor bere jen jako vítanou příležitost útočit ještě víc.
Pak je tady druhá skupina lidí, a s těmi se diskutovat dá. Chtěli by seniorům pomoci, hlavně těm nejchudším. Sleva se jim zdá nesystémová, nepomůže, nic podstatného nevyřeší . Vážení, ona přece nemá nic řešit. Na to musí být různé zákony a opatření.
Valná většina seniorů žije v takových finančních podmínkách, že jim tahle sleva pomůže. Hodně starších lidí bydlí v menších městech a na vesnici. Musí dojíždět k lékaři, na různá vyšetření, na nákupy. Ne každý má auto, ne každý se na jeho řízení ještě cítí. A také kromě toho si také vyjedou rádi na výlet nebo jen tak na návštěvu za rodinu či kamarády.
Je to tak těžké pochopit?

foto Jarmila Fialová

Vždyť i senioři jsou občané této země. Pracovali celý život a museli odvádět daně. Ti nad sedmdesát let většinou neměli možnost si našetřit větší částky a pokud něco přece jen měli, inflace jim úspory ostrouhala na minimum. To mladí asi moc nevědí, ale dřív byly jakékoliv fušky přísně zakázány a trestány. V nynější době zní skoro směšně, že se nesměly ani třeba jen sbírat klásky či zapomenuté brambory po sklizni na poli. Muselo se to všechno zaorat, protože jinak to byla krádež. Nebylo stavební spoření ani důchodové připojištění. Jak si měl normální pracující člověk našetřit? A také, proč? Vždyť přece stát nám sliboval, že se o nás postará.
Nevím, jak dlouho tahle sleva vydrží. Je v této republice zvykem, že nová vláda po volbách šmahem ruší návrhy i rozhodnutí vlády předešlé. Tak jen doufám, že než k tomu dojde, snad se vymyslí a schválí nějaké systémové změny. Protože s námitkami té druhé skupiny diskutérů souhlasím. Žádná sleva, ať je  sebevětší, opravdu důstojný život ve stáří nikomu nezaručí.

13 thoughts on “Deník postarší dámy (sobota 1.9.2018) – Dáma a slevy na jízdném

  1. My jsme na vesnici a autobusy tady projíždí za celý den dvakrát. Tak bez auta ani ránu.
    Až nebudu moci jezdit, tak snad pomůže mladší syn, který bydlí blízko.
    Je dobře, že jsou výhody pro důchodce. Celý život makali, tak na to mají nárok. Já už budu za tři roky taky důchodce.
    Až ta naše mládež bude stará, tak bude chtít také výhody. Ale oni to teď tak nevnímají. Bohužel.

  2. Nám to hodně pomohlo, protože dcera začala dojíždět vlakem do Opavy na střední školu a platí kolem tří stovek za měsíčník. Před slevou to dělalo okolo osmi stovek. A to je myslím pěkná pomoc do rozpočtu.

    1. Já si jen vzpomněla, když jsem jezdila do Prahy do školy, tak týdenka na autobus stála 7 Kč. …. dneska si za to koupíte dva rohlíky.

      1. A mléko kačku šedesát, že? lepší je ale si přepočíst. kolik těch mlék a bochníků chleba si člověk mohl koupit z výplaty tehdy a kolik teď. Já to udělala, a zjistila jsem, že ku podivu je to pořád zhruba stejné. Jen čísla jsou xkrát větší

        1. Mně docela dlouho trvalo, než jsem si zvykla na to, že v každém obchodě je to jinak, jiná cena. Dřív stálo máslo a vše ostatní všude stejně, a najednou všude jinak….a najednou se prodával margarín z Německa i na ulici – to byl první “šok”.

      2. Já jak jsem v Praze jezdíval na měsíčník, tak jsem zaplatil 30 korun na celou Prahu a bez zón.

    2. Já si myslím, Rojaku. Neschvalují to opravdu hlavně ti, co mají příjmy na to jezdit jen autem nebo nejezdí zase vůbec nikam.

  3. jjo, to tedy ano :-), řekla jsem svým dětem to, co řekla kdysi mně moje maminka – že se “nesmí” odstěhovat dál než dvacet km – no a tak mi to splnili. Dcera sedm km směr Praha a syn sedm km směr Mělník. 🙂

  4. Já doufám, že vydrží. Abych z ní taky něco měla. Protože je už 2. září, musím počkat ještě rok. Bez jednoho dne.

  5. Pokud stát cokoli pro lidi udělá, jen dobře. Lidi by neměli remcat a podívat se, jak je to ve světě a poděkovat za naše “vymoženosti” – třeba délka mateřské mě zrovna napadla …. jinak my cestujeme jen autem, vlakem ani autobusem bych už dnes nejela (spíš bych dopravu zdržovala) a potom, kdyby auto nebylo, máme naštěstí hodné děti, které “dovezou, přivezou, odvezou”…. 🙂

Napsat komentář: M Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *