O čertovi Jajdinovi

O čertovi Jajdinovi

Extra pohádka pro Zuzanu Pivcovou

V pekle bylo rušno. Dokonce velmi rušno. Lucifer se zlobil. Řádil, řval, kolem něho lítaly blesky a mraky dýmu. Jajdin, malý čert, co ještě chodí do poslední třídy čertí školy, se provinile krčil před jeho křeslem, ostatní čerti se schovávali do všech koutů, aby i na ně nějakou náhodou nedopadly střípky Luciferova hněvu.
“Už jsem tě varoval tolikrát! Vypadni z pekla, tady nemáš co dělat. Mazej mezi lidi, a až napravíš svůj skutek, budeš se moci vrátit!”
Rozzlobený Lucifer popadl do ruky staré počítadlo. Bylo takové neobvyklé. Uprostřed dřevěného rámu jeden drát, na něm tři kuličky. Lucifer jedním hrknutím nastavil kuličky do prostředka drátu a odhodil na polici. Pak znovu zadupal, mávl rukou a fjú, větrný vír se obtočil kolem Jajdina a ten v něm zmizel. Vichr ho unášel na lidský svět, za ním se nesla poslední Luciferova slova.
“Nezapomeň, máš jen jeden den a tři pokusy!“


Z čistého modrého nebe nad zelenou loukou náhle zahřmělo. Něco zasvištělo vzduchem a spadlo do tůně potoka. Voda vysoko vystříkla, na břeh narazila velká vlna a vyhodila na něj několik stříbrných rybek.
Vodník Bublinka leknutím poposkočil a rozhlédl se kolem sebe. Z rákosí vyběhla víla Amálka a polekaně se obrátila k vodníkovi.
“Co to bylo? Není přece čas bouřek!”
Vodník jen pokrčil rameny a už se chystal skočit do potoka, aby se podíval, co to v něm zmizelo. Ale ve vodě to opět zavřelo. Z tůně se něco začalo nořit. Černé kudrny, černá ruka, dlouhý ocas …
“To je čert,” vypískla Amálka a rozesmála se. “K nám do potoka spadl čert!”
Opravdu. Z tůně na břeh vylézá malý čert. Celý promáčený si sedl pod vrbu, vyždímal z ocasu vodu, oklepal se a kýchl.
“Dobrý den,” pozdravil vílu a vodníka a omluvně řekl: “Já jsem nevybral zatáčku, moc mi to lítání prostorem ještě nejde.”
Bublinka jen v úžasu zavrtěl hlavou.
“Čert, a u nás v potoce! Co tady, prosím tě, děláš?“

 

Pokračování pohádky bude v e -knize

………………………………………

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

 

Ilustrace: Rozálka Kubištová

Fest pomáhali:  Eva Mužíková, Jaroslav Polčák a Kristýna Šopíková

7 thoughts on “O čertovi Jajdinovi

  1. Pěkná pohádka, nevím co se mnou je, ale jak se v poslední době do něčeho začtu, tak v momentě spím. Asi roky, nebo nějaký zdravotní problém.

  2. Hezká pohádka, škoda jen, že se čertík neproměnil v obyčejného kluka, nějak jsem s tím počítala, i když být kocourkem je také pěkné. 🙂

    1. Babičko, musel to být kocourek. Zuzka je majitelkou kocoura Čerta, tak aby věděla, proč se k ní nastěhoval 🙂

  3. Tvoje pohádky mne vždy moc potěší.Jsi opravdu skvělá. Rozálka měla velkou radost, když o sobě četla…

  4. Dobrá spolupráce, obrázky jsou milé a hezky doplňují čertí povídání. Když jsem četla, jak leze čert potoka, vybavila jsem si, jak jsem dneska pozorovala v potoce takovou malou roztomilou nutrijku s dlouhým ocasem, taky trochu vypadalo jako čertík.

Napsat komentář: babicka11 Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *