Dnes jsem byla nakupovat. Schválně si k větším nákupům vybírám dny a hodiny, kdy se v hypermarketech dají předpokládat menší davy.

Nakoupila jsem, co jsem potřebovala, vrátila se k autu, odemkla kufr, uložila nákup. Zamkla kufr, vrátila vozík. Odemkla auto, nasedla, a v pohodě, bez jakýchkoliv zádrhelů , jsem vyjela. Urazila jsem už pár metrů, když na mne auto začalo pípat. Jako první jsem si automaticky přejela po hrudníku, zda mám zapnutý pás. V pořádku. Pak jsem sáhla na ruční brzdu. Ona se někdy zasekne, na pohled vypadá, jako že je plně uvolněná, ale ve skutečnosti se musí ještě malinko dorazit. Ale brzda taky v pořádku.

Na parkovišti u supermarketu člověk musí moc dávat pozor, aby někoho nesrazil, však to znáte, takže jedním okem jsem mrkla na displej, druhým neustále kontrolovala okolí.

Cože jsem to na displeji viděla? Door?

To přece v angličtině jsou dveře, že bych si špatně zavřela dveře? Levá ruka sahá na kliku, druhá kroutí volantem. Ale dveře jsou zavřené.

“Kufr,” pomyslela jsem. “Buď jsem ho zabouchla špatně já, nebo je zase zámek v háji!”

Hodila jsem blinkr a zastavila při kraji. Jenže dveře od kufru jsou taky zavřené. Obešla jsem auto – a vidím. Vpředu na straně spolujezdce je u dveří škvíra.

Kdo je otevřel? Z domu jsem vyjela se dveřmi zavřenými, to by mi autíčko řeklo.  Nákup jsem dávala do kufru, pak nasedla na své místo řidiče. Na druhé straně jsem vůbec nebyla. Po pravé straně vedle mne ani žádné auto neparkovalo, bylo tam volné místo.

Že by nějaký zloděj? Zámek byl naprosto neporušený. A taky nebylo co ukrást, mám v poličce uloženou akorát lékárničku. Vlastně ještě takové ty nutné papíry, co se v autě vozí a nechávají se tam. A pár cédéček do přehrávače. Neztratila se ani malá mince, co sebou vozím pro štěstí.

Takže nevím. Buď to byl zlodějíček smolař, nebo….. Kdo ví, co je mezi nebem a zemí 😉 Třeba se potřeboval převést z místa na místo nějaký duch. Nebo neviditelný mimozemšťan.

A nebo taky …, nic se neztratilo, nic není poškozené….. brzy bude Mikuláše. A pak Ježíšek. …. Že by?

Půjdu se do auta asi ještě jednou podívat….

…………..

V komentáři se mne Babička ptala, co jsem zjistila. Nic, samozřejmě. Ani Ježíšek ani Mikuláš na mne nemysleli. Ale vysvětlení mám.

Po levé straně byla zaparkovaná dodávka. Až po úporném přemýšlení jsem si později uvědomila, že když jsem nakládala nákup do kufru, někdo k řidiči přisedl a auto odjelo. Nevěnovala jsem tomu původně pozornost, vždyť na parkovišti u supermarketu je to naprosto běžné.

Zřejmě onen spolucestující dodávky se snažil dostat do mého auta, otevřel ho zrovna v momentě, kdy jsem se vrátila. Byl přikrčený vpředu za kapotou a já ho od kufru neviděla. Přeběhl okolo čumáku, nasedl k řidiči a odjeli.

Měli jsme štěstí všichni. Já, že auto nepoškodili, oni zase byli ušetřeni krutého zklamání,  nic na ukradení tam opravdu nebylo.

A že by chtěli přímo staré auto? To se mi nezdá, moje značka se moc nekrade. 🙂