První týden nového roku máme za sebou a já teprve bilancuji.
Ač to jinak zásadně nedělám, loňský rok mne přiměl dát si nějaká předsevzetí.
Tak třeba shodit pár kilo, a za odměnu jet na zájezd do Alp. Splněno na sto procent 🙂
Nebo – při založení tohoto blogu jsem dala sama sobě lhůtu jeden rok na jeho rozjezd, abych se dostala do širšího povědomí a měla své čtenáře. Doufám, že se mi to také podařilo, ale tady musím hodnocení nechat právě na vás, na svých čtenářích. Musím ale s hrdostí přiznat, že návštěvnost má blog dobrou – i když komentáře píše jen minimum z vás. Kdyby se ale mé povídání, pohádky a povídky nelíbily, tak byste se sem přece nevraceli, ne? 🙂
Měla jsem obrovskou touhu vydat aspoň jednu knížku pro děti – a vyjde mi letos v říjnu.
Cestovala jsem po světě víc, než jsem si vůbec kdy dokázala představit.
Našla jsem nové přátele.
Takže když to vezmu semhle a támhle, byl loňský rok docela dobrý. Totiž – hodně dobrý.

Letos – no, žádná předsevzetí jsem si nedávala. Ale plány a touhy mám.
Tak třeba zítra jedu do Prahy, na setkání Íčkařů. To tedy bude zase šou 🙂 , napíšu vám o tom.
V soutěži na Upozorňujeme jsem vyhrála šest láhví vína – zase musím upřesnit, já to vyhrála vlastně už loni, ale dnes mi přišla. I o tom bude  samostatný článek.
Pojedu možná teď v lednu zase do Mošoně.
Jsem tak ráda, že svět začal být zase barevný 🙂