.
Archiv rubriky: Povídání pro děti

Soví pohádka – 13. kapitola – Návrat

Soví pohádka – 13. kapitola – Návrat

Kocourci se na dvůr vrátili pozdě odpoledne. Kulíšek zrovna stál u Hafovy misky. Pes ho pozoroval a ustaraně krčil čelo. Rád by smutnému klukovi pomohl, ale nevěděl, jak. Hubert s Hugem se napřed rozhlédli. Pak se vydali k Hafovi. „Mňau, mňau,“ pozdravili. Haf se posadil. Podezíravě si je prohlédl. Kocourkům září oči.  Ocásky mají vztyčené a nahoře zakroucené do otazníku. Co to ti kočičí kluci opět chystají? Zase nějakou čertovinu? „Haf,“ štěkl krátce a pro jistotu ještě zavrčel. To je…

Přečíst Read More

Soví pohádka – 12. kapitola – Proč Kulíšek smutní?

Soví pohádka – 12. kapitola – Proč Kulíšek smutní?

„Ty jsi takový šikovný pejsek!“ mazlila se ráno Kristýnka s Hafem. Haf klopil hlavu. Nevěděl, jak holčičce vysvětlit, že to nebyl on. Že Alberta nezachránil on, ale Kulíšek, malý soví kluk. “Na, to máš za odměnu,“ dala Kristýnka do misky psovi kousky vařeného masa. „Ty tedy vypadáš,“ prohlížela si zatím babička kohouta. „Ocas máš tedy pěkně oškubaný. Ale co, ten doroste. Hlavně když si tě ta liška neodnesla. Ještě že tu máme psa!“ Pak i s holčičkou zašly do domu….

Přečíst Read More

Soví pohádka – 11. kapitola – Liška na dvoře

Soví pohádka – 11. kapitola – Liška na dvoře

Zvíře za plotem dlouho vyčkávalo, zda se někde něco nepohne. Pak se přikrčilo – a hop. Dlouhým skokem přeskočilo plot. Na dvoře v měsíčním světle stojí liška. Otřepala se a opět se zaposlouchala do noci. Nezaslechl někdo dopad jejích tlapek na trávu? Nevzbudil se někdo? Ale všichni na dvoře spí. Tvrdě spí ve své boudě i pes Haf a Kulíšek stulený pod jeho uchem. „Hihi,“ zasmála se v duchu liška. „Vůbec nikdo o mně neví! Ani ten hloupý pes! Jen…

Přečíst Read More

Soví pohádka – 10. kapitola – Někdo stojí za plotem!

Soví pohádka – 10. kapitola – Někdo stojí za plotem!

Přišel opět večer. Začalo se stmívat, na obloze se objevily první hvězdičky. Kohout Albert a slepice zamířili do kurníku. Vydala se tam i máma kvočna s kuřaty. Před dvířky se zastavila a ohlédla. Kde je Kulíšek? Proč nejde také spát? Soví kluk ještě stojí vedle Hafa. Natahuje krk k jeho misce a zase se něčím krmí. Kvočna uklidněně kvokla a vešla do kurníku. Byla spokojená. „Krr, kvok, kvok,“ povídala si s kuřátky. Trpělivě čekala, až se pohodlně uloží ke spánku…

Přečíst Read More

Soví pohádka – 9. kapitola – Pojď se mnou!

Soví pohádka – 9. kapitola – Pojď se mnou!

Odpoledne přestalo pršet. Sluníčko opět vykouklo z pod mraků. Máma kvočna vstala a oklepala se. Pak vyšla z pod stříšky na zelenou trávu na dvoře. Kuřátka se s pípáním rozběhla za ní. Kulíšek vypískl a zůstal stát. Díval se za ostatními, jak spěchají ke krmítku a dumal. Má hlad. Má jít za nimi? Třeba dnes kuřátka dostala k jídlu něco jiného! Chutnějšího. Možná masíčko! V prázdném bříšku mu zakručelo. Váhavě udělal tři krůčky. Uf, ta mokrá tráva ale studí! „Kykyryký!“…

Přečíst Read More

Soví pohádka – 8. kapitola – Pojď se schovat!

Soví pohádka – 8. kapitola – Pojď se schovat!

„Ko, ko, ko…,“ máma kvočna pomalu procházela po dvoře. Zobala různá semínka, brouky, žížaly a kuřátka pobíhala kolem ní. Kulíšek se vydal za nimi a při tom smutně dumal. „Hugo a Hubert, já jsem si myslel, že jsou to moji kamarádi. A oni zatím Hafovi z misky vzali to dobré…!“ Bum. V zamyšlení nedával pozor, co se děje kolem něho. A do něčeho prudce vrazil, upadl na záda a nožičky se mu zatřepaly ve vzduchu. „Dávej přece pozor!“ napomenul ho…

Přečíst Read More

Soví pohádka – 7. kapitola – Kykyryký! Kykyryký!

Soví pohádka – 7. kapitola – Kykyryký! Kykyryký!

Byla noc. Na tmavé obloze zářily hvězdy a jasný měsíc. Za plotem dvora něco zašramotilo. Pak se pohnuly větve lískového keře. Pod nimi se v měsíčním světle objevil tmavý stín. Pes Haf spící u boudy se probudil. Zvedl hlavu a zaposlouchal se do tmy. Zdálo se mu, že někde něco šramotí nebo ne? Ale všude byl klid, jen z lesa z dálky se ozývalo teskné soví houkání. Haf vstal a nehlučně oběhl dvůr. Všude je ale klid, všichni spí. Pro…

Přečíst Read More

Soví pohádka – 6. kapitola – Kulíšek a kamarádi

Soví pohádka – 6. kapitola – Kulíšek a kamarádi

6. Kulíšek a kamarádi Kuliš spolykal poslední sousta masa a spokojeně se odkulil od misky. „Děkuji ti, Hafe, bylo to moc dobré. A teď půjdu zase za maminkou kvočnou,“ pískl a pomalu se vydal přes celý dvůr za slepicí s kuřátky. Už byl skoro u hejna, když v tom se kolem něho něco mihlo. Zastavil se a otočil hlavu tím směrem. Jenže nic tam nebylo! Už chtěl udělat další krok, když se to stalo zase. Něco prolétlo těsně kolem něho….

Přečíst Read More

Soví pohádka – 5. kapitola – Pozor, jsou tu koťata!

Soví pohádka – 5. kapitola – Pozor, jsou tu koťata!

5. Pozor, jsou tu koťata! Slepice otevřela oči, zvedla se na nohy a zatřepala křídly. Z pod nich jí vybíhala kuřátka jako ochmýřené a pípající kuličky. Ta největší z nich byl soví kluk Kulíšek. Napřed nespokojeně vypískl. Nelíbilo se mu, že byl tak náhle z klidu a tepla vysypán na tvrdou zem. Pak se rozhlédl a rozpomněl se, co se stalo. Přece se ztratil a maminka kvočna mu pomohla! Slepice zatím pohledem zkontrolovala kuřátka. Jsou všechna? A v pořádku? Pak…

Přečíst Read More

Soví pohádka – 4. kapitola – Kulíšek a pes Haf

Soví pohádka – 4. kapitola – Kulíšek a pes Haf

4. Kulíšek a pes Haf Kulíšek zatřepal krátkými křidýlky a pískl. Pak se podíval na tu cizí maminku. Když na něj kvokla, ať se přidá k jejímu hejnu, napřed zaváhal. Pak opatrně prolezl mezi laťkami plotu a přiběhl k ní. Slepice mu na uvítanou probrala peříčka na zádech, pak opět kvokla a s celým hejnem kuřátek šla dál. Mířila od plotu doprostřed dvora. Sem tam se zastavila a sezobla v trávě nějaké semínko. Pak se ohlédla, zda jdou všechna kuřátka…

Přečíst Read More

Soví pohádka – 3. kapitola – Nebojím se, nebojím!

Soví pohádka – 3. kapitola – Nebojím se, nebojím!

Celou noc spal malý soví kluk zakutaný v mechu pod vysokou houbou. Sluníčko už začalo vykukovat nad obzorem, když se po okolí rozlehl nějaký nezvyklý rámus. Kulíšek otevřel oči a rozhlédl se. Kde to je? Kde je maminka, Kulička a Pírko? S námahou se vyhrabal z mechu a otřepal se. Zplihlá peříčka se znovu narovnala a Kuliš zapískal. „Maminko, maminko!“ Jenže místo maminčiny odpovědi se ozval znovu ten zvláštní pokřik. Kuliš se leknutím přikrčil. Ale ihned se zase postavil na…

Přečíst Read More

Soví pohádka – 2. kapitola – Kulíšek se ztratil

Soví pohádka – 2. kapitola – Kulíšek se ztratil

2. Kulíšek se ztratil Temnou nocí se rozlehlo nějaké pískání. A znovu. A ještě jednou. To volá malý nešťastný Kulíšek svou maminku. Ještě před chvílí spokojeně spal v hnízdě se svým bratříčkem Pírkem a sestřičkou Kuličkou. Pak začalo pršet a otvorem zahlédl nějaké záblesky a slyšel divný rachot. Ještě nikdy nic takového nezažil. Nebál se, jen byl moc zvědavý, co se to děje. Vylezl z měkké postýlky, postavil se přímo na okraj hnízda a maličko se vyklonil. Náhle ho oslnilo…

Přečíst Read More

Soví pohádka – 1. kapitola – Bouřka

Soví pohádka – 1. kapitola – Bouřka

Blížil se večer. Ptáci zpěváčci pomalu umlkali, začalo se stmívat. Z okrouhlé díry ve kmeni suchého stromu stojícím na okraji lesní mýtiny vykoukla sova. Zamžourala kulatýma očima, rozhlédla se po okolí a pak se otočila zpět a tiše houkla. „Poletím na lov, buďte tu hodní. Nechoďte moc ke kraji hnízda. Jste ještě moc maličcí, neumíte létat. Bojím se, aby se vám něco nestalo. Já se brzy vrátím a nakrmím vás.“ Roztáhla křídla, neslyšně zakroužila kolem stromu a zmizela v lese….

Přečíst Read More

Pohádka O ztraceném jaru

Pohádka O ztraceném jaru

    Zahradní trpaslík Pepa se mračil. Jako každé ráno se ihned po probuzení podíval škvírou mezi prkny kůlny na dvůr, a zjistil, že venku zase mrzne. A sněží. „Kde je to jaro?“ pomyslel si smutně a naštvaně zároveň. „Letos pořád nepřichází!“ Vzpomínal, jak loni v tuto dobu vykoupaný a naleštěný už stál na trávníku a vítal všechny, kdo prošel kolem něho. Své i cizí lidi, psy, kočky. Kosy zpívající mu nad hlavou v korunách stromů. Čápy, vlaštovky a další…

Přečíst Read More

Vojtovo dobrodružství

Vojtovo dobrodružství

Bylo krátce po poledni. Po úzké silničce běželi dva kluci. Občas si kopli do kamínku, pak jeden z nich sebral v běhu ze země klacík a odhodil ho do křoví. “Dobrý den,“ pozdravili hlasitě hlouček debatujících mužů. “Nazdar, Vojto, Jonďo!“ zaznělo z hloučku. „Jdete na hřiště? Hrát zase florbal?“ “Ne, dneska ne!“ Kluci se zase rozběhli. Muži šli pomaleji obráceným směrem a v chůzi pokračovali v hovoru. “Ano, hajný to říkal. Že tam jsou asi vlci nebo snad liška. Prý…

Přečíst Read More

Pohádka O víle Korince a broučkovi Janíkovi

Pohádka O víle Korince a broučkovi Janíkovi

Začínalo se šeřit. Na obloze se rozsvítila první hvězdička. Někde v koruně stromu krátce ze sna pípl ptáček a zase se odmlčel. Všude panoval klid, jen cvrčci spustili svůj pronikavý cvrkavý koncert na dobrou noc. „Vojto, přiťukni ještě tenhle jeden hřebík a máme hotovo,“ řekl tatínek. Vojta klepal kladivem a tatínek spokojeně pozoroval, jak mu to jde. „Tak jsme to opravili, Náťo,“ řekl a ohlédl se po dcerce. „Už jdeme domů!“ Ale holčička se ani nepohnula. Zaujatě koukala někam do…

Přečíst Read More

Noc s Andersenem – příběh pro 3. A základní školy v Bojkovicích

Noc s Andersenem – příběh pro 3. A základní školy v Bojkovicích

Skřítek Knihomílek se radoval. Zítra bude v knihovně Noc s Andersenem. Noc pojmenovaná po známém dánském spisovateli pohádek. Knihovna bude plná dětí, které budou soutěžit, hrát různé hry a hlavně si povídat o knížkách a číst z nich. Knihomílek má sice jako správný knihovnický skřítek rád klid, ale na tuhle událost se vždycky moc těší. Má rád děti zvídavé a zvědavé, jejich nekonečné otázky a smích. A jiné než děti zvídavé do knihovny přece nechodí. ……………………. Paní knihovnice se ještě…

Přečíst Read More

Chtěl bych jezdit na koni! Příběh pro 3. B ZŠ v Bojkovicích

Chtěl bych jezdit na koni! Příběh pro 3. B ZŠ v Bojkovicích

„Pomalu, pomalu, pořádně ho drž,“ pronášel děda a sledoval dívku. Sára seděla na hřbetě krásného hnědého koně. Záda rovná jako svíčka, kolena pevně svírají jeho boky, ruka drží uzdu. „Teprve až zvládneš techniku jízdy, až ti bude kůň důvěřovat, můžeš začít skákat,“ poučoval ji děda. „Tak a teď ho rozjeď, objeď to dokola a pak zastav tam u křoví!“ Sára pobídla koně a už spolu letěli po zeleném trávníku. Děda ji pozorně sledoval. Byli oba tak soustředěni, že si ani…

Přečíst Read More

O čertovi Jajdinovi

O čertovi Jajdinovi

Extra pohádka pro Zuzanu Pivcovou V pekle bylo rušno. Dokonce velmi rušno. Lucifer se zlobil. Řádil, řval, kolem něho lítaly blesky a mraky dýmu. Jajdin, malý čert, co ještě chodí do poslední třídy čertí školy, se provinile krčil před jeho křeslem, ostatní čerti se schovávali do všech koutů, aby i na ně nějakou náhodou nedopadly střípky Luciferova hněvu. “Už jsem tě varoval tolikrát! Vypadni z pekla, tady nemáš co dělat. Mazej mezi lidi, a až napravíš svůj skutek, budeš se…

Přečíst Read More

Tři bratři – příběh pro 2. B základní školy v Bojkovicích

Tři bratři – příběh pro 2. B základní školy v Bojkovicích

  Na kládách složených vedle cesty seděli tři kluci, bratři Adam, Bruno a Honza. Kopali nohama do do klád, mračili se na sebe navzájem a parádně se nudili. “Tak co budeme dělat?” zeptal se otráveně Honza, “mě to tu už nebaví!” “Mohli bychom, mohli bychom … ,” začal vymýšlet Bruno, ale pak raději zmlkl. Nic ho vlastně nenapadlo. “To´s toho vymyslel,” ošklíbl se po něm Honza. “Tak vymysli něco ty sám, když jsi tak chytrej,” vrátil mu to Honza. Kluci…

Přečíst Read More

V lese pozor na medvěda! – příběh pro 2. A ZŠ Bojkovice

V lese pozor na medvěda! – příběh pro 2. A ZŠ Bojkovice

Po pěšině k lesu jdou táta, máma a dvě děvčata. Všichni mají v ruce košík. Jdou na houby. Posledních pár dní pršelo, tak se těší, že nasbírají plné koše. “Tati, tady je jeden hříbek,” oznamuje jako první Veronika. “Já jsem už také našla, mám dva,” je nadšená Monika. Jdou a sbírají, rodiče jsou kousek opodál a snaží se, aby měli obě holky pořád na dohled. “Koukej, Moni, srnka!” “Tam je druhá!” Děvčata se zastavila a srnky pozorují. “Jé,” zašeptala najednou…

Přečíst Read More

Pohádka na přání – O beránkovi Truldovi

Pohádka na přání – O beránkovi Truldovi

To bylo slávy, když se ovečce Belince narodilo malé jehňátko. Takový malý kudrnatý kluk s krásnýma očima. Všechny ovečky se seběhly a prohlížely si ho. “Ten je ale hezoučký,” zasmála se nakonec teta Ola. “Budeme mu říkat Kudrnka.” Mamince Belince, tátovi Beranovi i všem ostatním se jméno líbilo. Jen maličký beránek se nadechl a poprvé hlasitě zabečel. “Nééé, nééé!” A to “nééé” bylo od té doby slyšet neustále. Napřed se tomu všichni smáli a když Kudrnka něco odmítal a bečel…

Přečíst Read More

Letí tady drak!

Letí tady drak!

“To je moje, vrať mi ji,” křičel Adámek a tahal bratra za rukáv. “Já mám žízeň,” bránil se Martin a otáčel se k němu zády. Moc mu to nešlo, pás dětské autosedačky mu příliš volnosti neposkytoval. “Já se chci taky napít. To je moje, ty sis už všechno vypil,” hlasitě povykoval Adámek a dál se sápal po plastové lahvičce s limonádou. Ani jeden si nevšímal, že se babička snaží hádku uklidnit a dál se prali o pití. Adam cloumal Martinovým…

Přečíst Read More

Rozálka na malinách

Rozálka na malinách

V lese bylo ticho, jen někde nahoře v koruně stromů si zpíval ptáček. Po mechem pokryté pěšině šla holčička Rozálka. Občas se zastavila a rozhlížela. Pak zavolala haló, chvíli poslouchala, ale když nedostala odpověď, šla zase dál. Ještě před malou chvílí stála na kraji lesa s ostatními dětmi ze školky. Husté maliní tam bylo přímo obsypané zralými a voňavými malinami. Paní učitelky obratně ohýbaly pružné pichlavé pruty, maliny obíraly a podávaly dětem. To byla dobrota! Jenže pak Rozálka náhodou strčila…

Přečíst Read More

Adélka a víla Trvalinka

Adélka a víla Trvalinka

Na modré obloze svítilo veselé sluníčko a hrálo si s obláčky na schovávanou. Vlaštovky létaly vysoko nad zemí a na záhonech kvetly barevné květiny. Na pískovišti mezi vysokými paneláky si hrály dvě malé děti. Plácaly bábovičky, stavěly hrady a tunely. Občas si popletly, komu patří zrovna ta hezká lopatička nebo malovaný kyblíček. Začaly se o hračku tahat, křičet, a jejich maminky okamžitě přispěchaly a hádku srovnaly. Za chviličku si už zase obě děti pomáhaly s výstavbou velikého hradu. Na pískovišti…

Přečíst Read More

Kočka Míša a čarodějnice Bradule – celá pohádka

Kočka Míša a čarodějnice Bradule – celá pohádka

Pohádka na přání za prosinec Ptáci v lese zpívali, co jim zobáčky stačili, a opěvovali jaro a sluníčko. Po větvích se honily veverky, v suchém listí šmejdily myšky, na paloučku si hráli na honěnou tři zajíci. “Mňau,” ozvalo se náhle lesem zoufalé volání. “Mňau, mňau!” Ptáci okamžitě zmlkli, veverky polekaně skočily do díry ve stromě, i zajíci se přestali hrát a strnuli na kraji palouku. Všichni ostražitě sledovali vetřelce. Pod stromy po suchém jehličí běžela mourovaná kočička. Občas se zastavila,…

Přečíst Read More

O zamrzlé víle – celá pohádka

O zamrzlé víle – celá pohádka

Z vysokého rákosí u břehu potoka vzlétla vážka. Zablýskla v poledním sluníčku modrými křídly a znovu se ztratila mezi rákosovými stébly. Voda v potoce zašplouchala, pak ještě jednou, a na břeh vyskočila zelená žabka. “Kvak,” ozvala se do krásného dne, “kvak!”  Pak si všimla, že proti proudu stojí čáp a dívá se jejím směrem. Honem se trochu zatřásla – a na břehu stojí místo žabky vodní víla. Čáp nespokojeně zaklapal zobákem, roztáhl křídla a odletěl. “Jednou si ho nevšimneš včas…

Přečíst Read More

O zatoulané kočičce 2.

O zatoulané kočičce 2.

Slunce pomalu zapadlo do narůžovělých oblačných peřinek, na nebi se začaly objevovat první hvězdičky. Pomalu se stmívá. Nad obzorem se vyhoupl měsíc. Je v úplňku, visí na nebi jako velká žlutá lampa, a ozařuje svým studeným světlem zasněžená pole, louky, lesy i město pod sebou. Zároveň s měsícem se náhle objevil slabý vánek. Rozběhl se bílou tichou krajinou, jedním fouknutím přikryl sněhem malé stromečky v lesní školce, druhým uvolnil malou lavinu na střeše zahradní kůlny. Sníh lehce sklouzl ze střechy…

Přečíst Read More

Příběh na přání za říjen – Vyhraješ, Martine!

Příběh na přání za říjen – Vyhraješ, Martine!

Vyhraješ, Martine!   Na kluzišti na stadionu bylo živo. Z amplionů se ozývaly veselé písničky, na ledě kroužily dvojice mladých lidí, holčičky v krátkých sukýnkách nacvičovay piruety, maminky a tátové drželi své malé děti za ruce a zkoušeli s nimi první bruslařské krůčky. Mezi nimi se proplétali a honili kluci uličníci. Mantinely lemující zamrzlou plochu byly oblepeny reklamními plakáty. Z jednoho zhlížel malý chundelatý pes. Pozoroval kluky, jak se honí mezi ostatními, a trochu se mračil. Za to pan správce…

Přečíst Read More