.
Archiv rubriky: Pohádky a příběhy na přání

Rozálka na malinách

Rozálka na malinách

V lese bylo ticho, jen někde nahoře v koruně stromů si zpíval ptáček. Po mechem pokryté pěšině šla holčička Rozálka. Občas se zastavila a rozhlížela. Pak zavolala haló, chvíli poslouchala, ale když nedostala odpověď, šla zase dál. Ještě před malou chvílí stála na kraji lesa s ostatními dětmi ze školky. Husté maliní tam bylo přímo obsypané zralými a voňavými malinami. Paní učitelky obratně ohýbaly pružné pichlavé pruty, maliny obíraly a podávaly dětem. To byla dobrota! Jenže pak Rozálka náhodou strčila…

Přečíst Read More

Kočka Míša a čarodějnice Bradule – celá pohádka

Kočka Míša a čarodějnice Bradule – celá pohádka

Pohádka na přání za prosinec Ptáci v lese zpívali, co jim zobáčky stačili, a opěvovali jaro a sluníčko. Po větvích se honily veverky, v suchém listí šmejdily myšky, na paloučku si hráli na honěnou tři zajíci. “Mňau,” ozvalo se náhle lesem zoufalé volání. “Mňau, mňau!” Ptáci okamžitě zmlkli, veverky polekaně skočily do díry ve stromě, i zajíci se přestali hrát a strnuli na kraji palouku. Všichni ostražitě sledovali vetřelce. Pod stromy po suchém jehličí běžela mourovaná kočička. Občas se zastavila,…

Přečíst Read More

O zamrzlé víle – celá pohádka

O zamrzlé víle – celá pohádka

Z vysokého rákosí u břehu potoka vzlétla vážka. Zablýskla v poledním sluníčku modrými křídly a znovu se ztratila mezi rákosovými stébly. Voda v potoce zašplouchala, pak ještě jednou, a na břeh vyskočila zelená žabka. “Kvak,” ozvala se do krásného dne, “kvak!”  Pak si všimla, že proti proudu stojí čáp a dívá se jejím směrem. Honem se trochu zatřásla – a na břehu stojí místo žabky vodní víla. Čáp nespokojeně zaklapal zobákem, roztáhl křídla a odletěl. “Jednou si ho nevšimneš včas…

Přečíst Read More

O zatoulané kočičce 2.

O zatoulané kočičce 2.

Slunce pomalu zapadlo do narůžovělých oblačných peřinek, na nebi se začaly objevovat první hvězdičky. Pomalu se stmívá. Nad obzorem se vyhoupl měsíc. Je v úplňku, visí na nebi jako velká žlutá lampa, a ozařuje svým studeným světlem zasněžená pole, louky, lesy i město pod sebou. Zároveň s měsícem se náhle objevil slabý vánek. Rozběhl se bílou tichou krajinou, jedním fouknutím přikryl sněhem malé stromečky v lesní školce, druhým uvolnil malou lavinu na střeše zahradní kůlny. Sníh lehce sklouzl ze střechy…

Přečíst Read More

Zatoulaná kočička 2.

Zatoulaná kočička 2.

Psala jsem zde už, že píšu pokračování Zatoulané Kočičky. Bude pro Babičku11. Protože v Pravidlech pohádek jsem taky napsala, že ji dostane i ten, kdo bude mít nejvíce komentářů za běžný rok. Babička jich má už tolik, že ji snad opravdu nikdo předběhnout nemůže. Babičko11, berete? 🙂 Slunce pomalu zapadlo do narůžovělých oblačných peřinek, na nebi se začaly objevovat první hvězdičky. Pomalu se stmívá. Nad obzorem se vyhoupl měsíc. Je v úplňku, visí na nebi jako velká žlutá lampa, a…

Přečíst Read More

Pohádka na přání – O zatoulané kočičce

Pohádka na přání – O zatoulané kočičce

“Čiči, čiči,” ozývalo se ranní ulicí. Sluníčko vykouklo z pod mraku a zvědavě se kouklo dolů. Na chodníku stála starší bělovlasá paní a rozhlížela se kolem. “Čiči,” opakovala volání. “Dobrý den,” pozdravila zdvořile Nikolka. “Dobrý den, Nikolko,” odpověděla paní. “Neviděla jsi tady takovou malou šedobílou kočičku?” Nikolka zavrtěla hlavou. Žádnou kočičku neviděla, ani dnes ráno, ani včera. “Darebnice malá,” povzdychla paní. “Už po druhé se zatoulala. Jednou se jí to nevyplatí a něco se jí stane!” Ustaraně zavrtěla hlavou. Ještě…

Přečíst Read More

Červnová pohádka na přání – Noční dobrodružství – pro Martinku

Červnová pohádka na přání – Noční dobrodružství – pro Martinku

Noční dobrodružství Za posledním domem v ulici je louka. Nese se odtud dětský smích a křik, to si tam hraje Martinka a její kamarádky. Veselé povykování náhle ztichlo. Parta děvčat sedí na okraji louky pod houštím lískových a šípkových keřů vedle odložených kol a povídají si. “Až já budu velká, pojedu do Austrálie,” říká Andrejka. “Chci vidět ptakopyska a medvídka koalu, a…” “Já  bych také chtěla zažít nějaké dobrodružství,” zatoužila Martinka. “Ale hned, nechci čekat, až budu velká!” Jana, kterou…

Přečíst Read More

Květnová pohádka na přání – O skřítkovi Modřínkovi – pro Evu

Květnová pohádka na přání – O skřítkovi Modřínkovi – pro Evu

O skřítkovi Modřínkovi Hned na kraji vesnice začíná hustý les. Za první hradbou vysokých stromů je skrytá paseka lemovaná hustým houštím maliní a ostružin. Roste na ní svěží zelená tráva, na které se v noci pasou srnky. Uprostřed paseky se tyčí vysoký modřín, a v něm bydlí malý skřítek Modřínek. Je to takový skřítek neposeda. Rád škádlí srnky. Bafá na ně z pod trsu trávy, a má vždycky ohromnou radost, jak polekaně uskočí. Zlobí netopýry, když schován za velkou větví…

Přečíst Read More

Pohádka na přání – Kdo to tady zlobí? – Pro Sebastiana

Pohádka na přání – Kdo to tady zlobí? – Pro Sebastiana

Kdo to tady zlobí? Na dřevěném plotě seděl malý mourovaný kocourek a plakal. “Mňau, mňau,” naříkal a volal o pomoc.  Ale nikdo ho neslyšel. Kocourek Mourek si předními tlapkami protřel oči a ještě jednou hlasitě zavolal. “Mňáu!” Pak se pomalu začal šourat po dřevěných laťkách ke keři, jehož větve dosahovaly až k horní hraně plotu. Seskočil na jednu z větví a slezl po ní až dolů do zahrady. Pod keřem se stočil do klubíčka a tiše ležel s hlavičkou na…

Přečíst Read More

Pohádka pro Nikiho – O sovičce Julince

Pohádka pro Nikiho – O sovičce Julince

Za devatery horami a devatery údolími je hluboký les. Žije v něm tatínek sova a maminka sova s malou sovičkou Julinkou. Sovičky jsou noční zvířátka, večer se probouzejí a ráno chodí spát. Malá Julinka byla moc hodná. Všechno vždycky snědla, chodila brzy ráno spát a tak rychle vyrostla. Jednoho večera si sedla na větev vedle hnízda a řekla. “Tatínku, maminko, děkuji, že jste se o mne tak dobře starali, ale už jsem velká, poletím do světa!” Hezky se rozloučila a vyletěla….

Přečíst Read More

POHÁDKA NA PŘÁNÍ – O zlobivém králíčkovi

POHÁDKA NA PŘÁNÍ – O zlobivém králíčkovi

O zlobivém králíčkovi “Kykyryký, kykyryký, dnes přijede Lucinka!” vyzpěvoval kohout na plotě. “Koko dá? Koko dá?” ptaly se slepice. Pejsek Max hlídkoval za brankou, aby spatřil Lucinku první. I v králíkárně začalo být živo. Králičí maminka napřed pořádně zadupala, a pak čumáčkem strčila do pelíšku v rohu. Tam v hebké postýlce z králičích chlupů spalo pět malých králíčků. Čtyři z nich okamžitě vyskočili, pěkně se předními tlapkami omyli a pustili se do snídaně. To bylo nějaké mlaskání, když s takovou chutí…

Přečíst Read More

Pohádka na přání – pro Terezku

Pohádka na přání – pro Terezku

O holčičce Terezce a autíčku Barborce Na pouti bylo rušno. Všechny atrakce byly plné, odevšad se ozýval smích a výskot. Houpačky létaly až do oblak, starý dřevěný kolotoč vrzal a pískal, jak už ho bolela všechna kolečka.  I na dětském autodromu bylo plno. Elektrická autíčka se míhala po dráze a okolo netrpělivě postával houf nedočkavých dětí. Čekaly, až se ozve houkačka, při které se všechna autíčka zastaví, a nastane velké střídání nadšených malých řidičů.  Autíčka byla pěkně barevná a každé…

Přečíst Read More

O princezně Rozálce a víle Růžence

O princezně Rozálce a víle Růžence

  Bylo krásné ráno. Nad královským zámkem na modré obloze zářilo sluníčko, v zámeckém parku voněly květiny a na stromech zpívali ptáci. Princezna Rozálka vyběhla na nádvoří a radostí se zatočila do kolečka. “Dnes se tatínek vrací domů z cest,” zavolala na ptáčka, který seděl na nejbližší větvičce vysokého stromu. “Moc se na něho těším, už tak dlouho nebyl doma!” Znovu se radostně zatočila do kolečka a pak na ptáčka zavolala ještě jednou. “Zítra bude na zámku ples, a já…

Přečíst Read More