.
Archiv rubriky: Z běžného dne

Chvála dobrým sousedům

Chvála dobrým sousedům

Byla to dnes bouřlivá noc. Každou chvíli jsem se chodila dívat, co dělá podepřená stříška nad vchodem, jestli ještě drží či ji vichr odvál do tmy. Skoro pokaždé jsem ji musela znovu podepřít a tím zpevnit, ale nakonec vydržela do rána na svém místě. Co jsem ale na dvoře ráno nenašla, byl kus cihlového plotu. Jedna jeho část se rozsypala, a já jen byla ráda, že si toho pes Ferda nevšiml, jinak by se tudy určitě vydal na procházku. Takhle…

Přečíst Read More

Vichřice

Vichřice

Včera večer jsem sedla k počítači, že budu pokračovat ve psaní slíbené pohádky. V tom blik – a byla jsem po tmě. Opět zhasla elektřina, vítr způsobil poruchu. Naštěstí to tentokrát bylo jen na dvě hodiny – ale k psaní jsem se už nedostala. Slova mi z hlavy vyšuměla. Dnes jsem šla zkontrolovat, co včerejší větrné nárazy způsobily. Vracela jsem se spokojená – žádné ulámané větvě, žádné rozházené věci po trávníku. Ono toho tedy na dvoře už k rozházení moc…

Přečíst Read More

Jak se bude jmenovat víla?

Jak se bude jmenovat víla?

Vrátila jsem se ze Zlína z návštěvy trochu zklamaná. Byli jsme na trzích brzy odpoledne, poprchávalo, takže žádné davy se nekonaly, ale co mne překvapilo, tak jednotvárnost prodejních stánků. Různé punče, svařák a grog,, pár stánků s uzeninami, perníky, ….  prostě nic moc. Třeba se Zlíňáci příště polepší. Ale punč jim musím pochválit, byl přesně takový, jaký mi chutná a ještě v tom uplakaném počasí krásně hřál do rukou. Teď píšu pohádku Marušce N. Jenomže Maruška si nezadala žádné konkrétní…

Přečíst Read More

Už zase žiju

Už zase žiju

Nějak se mi to poslední dobou hromadí. Kde je ta doba, kdy jsem znechuceně koukala z okna a smutnila si, protože se nic nedělo? Pořád někde lítám, něco sháním, dopisuji, doháním…, a v mezičase léčím záda či nachlazení. Naštěstí jsem už zase zdravá jako… , jako předvánoční kapr? Jen doufám, že mne za pár dní nikdo neklepne po hlavičce. Zítra taky vyrážím do světa, i když vlastně ne moc daleko. Jen do Zlína, podívám se tam na Vánoční trhy, a…

Přečíst Read More

Jak jsem pokoušela štěstí v České tajence

Jak jsem pokoušela štěstí v České tajence

“Už je jí líp,” zní mi v hlavě dnes od rána text staré písničky. Nepamatuji se, kdo ji tehdy nazpíval, ale mám z ní radost. Protože dnes je to o mně. Bolest svalů povolila, obruč svírající hlavu praskla, nos se občas nadechne i bez pomoci kapek, a deka pokrývající mozek se nadzvedla a není tak tlustá. Ještě ten kašel kdyby mne přestal trápit. “Už je mi líp,” zpívám si, zalévám první ranní kávu, a poslouchám, jak pes v prádelně nadšeně…

Přečíst Read More

Au, au

Au, au

Včera jsem měla úřední den. Byla jsem u lékaře na preventivní prohlídce, měla různé zařizování, na krátké návštěvě, a pak se doma nadšeně chystala na plánovaný výlet do Olomouce. Napřed také nějaké zařizování, a pak to důležité, návštěva u dcery. Večer jsem sedla k počítači, že napíšu pár slov pokračování pohádky o kočičce a… dloub! A hned na to pích a zase dloub! Ozvaly se mi zase záda – nebo spíše se mi opět zabloknul mezižeberní sval. Napřed jsem ho…

Přečíst Read More

Metamorfóza

Metamorfóza

Zaslechla jsem nějaký divný zvuk a vystřelila jsem do sedu. Nechápavě se rozhlížím se kolem sebe. Kde to jsem? Co to tu dělá randál? Probrala jsem se poměrně rychle. Jsem doma, po obědě jsem si uvařila kávu a uvelebila se i s knížkou na gauči. Samozřejmě jsem usnula a nyní mne vzbudilo zvonění mobilu. “Ahoj,” hlásím se ochraptěle. “Stalo se ti něco?” ptá se dcera polekaně, “máš nějaký divný hlas!” “Nic se nestalo, jen jsem usnula po obědě,” přiznávám barvu….

Přečíst Read More

Vichr, Dušičky a krupobití

Vichr, Dušičky a krupobití

Na včerejšek byla hlášena extrémně silná vichřice, dokonce dostala jméno – Herwart. I když se našemu koutu extrémy zatím úspěšně vyhýbají – nebo spíše se odehrávají v mírnější formě, začala jsem se chystat. Uklidila jsem ze dvora zbytek květináčů s kytkami, požádala jsem i pomoc se sklizením slunečníku, zabezpečila jsem různé plechy kryjící dřevo, aby neulétly a nezpůsobily snad nějakou nehodu. Pořádně jsem zatopila, abych vyhřála dům, kdyby nedejbože přestala jít elektrika. Pak jsem se usadila k televizi s knížkou v…

Přečíst Read More

Obyčejné úterý

Obyčejné úterý

Takové obyčejné úterý to vypadalo ráno. Vstala jsem v pro mne normálním čase, posnídala a sedla k počítači. Vyřizovala jsem si, co bylo třeba, když mi do toho zazvonil telefon. Volali mi z prodejny, před čtrnácti dny jsem u nich reklamovala sekačku na trávu. Prý se nejedná o výrobní vadu, byl jen ucpaný karburátor, ať si pro ni přijedu a vezmu sebou čtyři stovky. Vrtá mi to v hlavě. Sekačka byla v provozu čtyři měsíce, sekala jsem minimálně, protože v…

Přečíst Read More

Já jsem přece tak šikovná!

Já jsem přece tak šikovná!

Osamocená ženská to má těžké. Zvláště když je tvrdohlavá a chce všechno zvládnout sama. Což o to, že nezvládnu sama opravit auto či střechu kůlničky, aby neprotékala, je pochopitelné. A lze to snadno zařídit jinak, na to jsou odborníci. Ale co s drobnými záležitostmi běžného dne? Žárovky praskají jedna za druhou, ale to zvládám. Problémem je spíše výměna té jedné určité. Je nad schodem v kuchyni, musím na to mít žebřík a občas se mi točí hlava. Než zahučet po…

Přečíst Read More

Dnes v lese

Dnes v lese

Při pohledu z okna jsem se rozhodla. Jdu do lesa a podívám se ještě po nějakých houbách. Vždyť babí léto má o víkendu končit, a já si letos lesa a hub vůbec neužila. Lilince se nechtělo, tak jsem vyrazila sama. Hned na kraji mne les jako vždy uchvátil svou krásou. Velebné ticho, jen osamocený datel mi nad hlavou buší do kmene stromu. Na zemi leží spousta do žluta zbarveného listí. “V tom listí toho moc nenajdu,” konstatuji, ale spokojeně kráčím…

Přečíst Read More

Ibišky

Ibišky

Dnes vám jdu pochlubit. Jako skoro každá žena mám ráda květiny. Z těch bytových jsou to ibišky. Poslední dobou se mi s nimi moc nedařilo. Původně jsem jich měla spousta druhů, jednoduchých, plných, různých barev. Zůstaly mi tři, z toho jeden starší červený letos vůbec nekvetl, jeden je mlaďoch, co jsem si ho vypěstovala loni z darované větvičky a protože zatím taky nekvetl, stačila jsem zapomenout, jakou má vlastně barvu, a pak ještě jeden, koupený loni v Kauflandu. Ten jsem si koupila…

Přečíst Read More

Módní přehlídka 55+

Módní přehlídka 55+

Ve čtvrtek jsem si dala pauzu. Vydala jsem se do Zlína, pod patronátem I60 tam probíhala (tak jako každý podzim), módní přehlídka. Všechny modelky byly 55+ a bylo to nádherné.  Žádné šaty šedohnědobéžo, žádné neforemné bezpohlavní pytle, jak jsem zvyklá vídat v běžných obchodech. (Kdysi se mi dokonce stalo, že jsem si potřebovala  koupit něco slavnostního a vešla do značkové prodejny. Mladinká prodavačka na mne koukla a s despektem řekla – U nás? Možná tak OP Prostějov! Taky přístup k zákaznici….

Přečíst Read More

Ještě žiju

Ještě žiju

Nepíšu. Hlava nebere, a hlavně mám spoustu různého zařizování a hodně práce okolo domu po dovolené. Venku je 33 stupňů ve stínu. Na internetu dnes dvě zprávy o autech, co vlítly pod vlak. Na D1 smrťák. Ráno jsem jela autem zalít vrbičku. Na zastávce stál autobus, koukala jsem mu na směrovku. Najednou se mi rozjel do cesty. Až pak jsem uviděla, že mu blinkr bliká. Jestli ho hodil až při rozjíždění nebo jsem ho já v tom ostrém sluníčku neviděla, nevím. Každopádně jsem musela…

Přečíst Read More

Co bylo a co plánuji

Co bylo a co plánuji

Uf, hrušky posbírané, vytříděné, rozemleté, krájené a v sudu, teď už budu dohazovat jen ty čerstvě popadané. Hlásím jeden vosí ďobanec. Záhony mám okopané, z rajčat jsem si udělala salát a okurky zavařila. Zasazená vrbička v jiné obci zkontrolovaná  a zalitá – vedra přežila i bez mého dohledu, ale tak tak. Mám koupený benzín do sekačky, tráva ale dostala ještě na pár dní milost. Hlava dnes snad už začíná být funkční – a na tělo možná zabere RHB – i když jsem se na ni…

Přečíst Read More

Niki, Dinopark a hasiči aneb jak trávíme den

Niki, Dinopark a hasiči aneb jak trávíme den

Tak jsem zase jednou byla babičkou na plný úvazek, měla jsem tu Nikiho. Tentokrát jsme žádnou pohádku nevymysleli, měli jsme moc práce. Napřed jsme byli s jeho maminkou ve Vyškově – v Dinoparku a pak v Zoo. Pak jsme spolu s Nikim hledali na zahradě jahůdky a místo toho našli pod modřínem (kousek od něho je malý smrček) hřiba kováře, trhali a baštili hrášek, angrešt, sbírali okurky, venčili Ferdu, hráli karty, povalovali se na lehátku na terase,mlsali zmrzlinu, byli na…

Přečíst Read More

Prší , prší, jen se leje….

Prší , prší, jen se leje….

Prší, u nás konečně prší!!! Konečně přišel déšť i do naší obce a na mou zahradu. A prší krásně, je to trochu prudší, ale pořád to má blíže  k deštíku zalévacímu než splachovacímu. Navíc je ta voda porcovaná. Toto je druhá dávka v pořadí, asi proto, aby se ta dešťová voda stačila vsáknout a neodtekla do kanálu. Uf, chce se mi zpívat – prší krásně …… 🙂

Proč jsem včera nadávala

Proč jsem včera nadávala

Včera jsem měla trochu hektický den. Tak za prvé jsem jela do Luhačovic si vyzvednout kolo ze servisu, pak kecala se sestrou taktéž v Luhačovicích, pak jela do Uherského Brodu podívat se, zda existují sekačky na trávu vyhovující mým potřebám (vyhovují, zařízeno), přesazovala rajčata, stříkala mšice, vařila…., a pak mi ještě u dveří kňučel pes. Chtěl jít na procházku. Jako by mu nestačil dvorek, zrzkovi jednomu  mrňavému. Prý nestačí. Přinutil mne zvednout se od PC a jít znovu ven. Konec…

Přečíst Read More

Už jsem zase doma

Už jsem zase doma

Tak znovu ahoj, lidičky. Možná jste podle mého odmlčení už uhodli, že jsem se opět někde toulala. Tentokrát jsem byla týden na Slovensku ve Vysokých Tatrách. Mám zase spoustu nových zážitků 🙂 , tak pokud vás mé psaní baví, zase brzy nakoukněte. Moc ráda se s vámi o ně podělím 🙂

Je tohle vůbec možné?

Je tohle vůbec možné?

Když se někoho zeptáte, jestli je pověrčivý, většinou se ušklíbne a ohradí. “No dovol, taková hloupost!”  A pak z něho vypadne, že tedy není vůbec pověrčivý, jen mu nesmí přejít černá kočka přes cestu, zásadně se domů nevrací pro zapomenuté věci či se obává pátku třináctého. Všechno tohle přece přináší smůlu! Já to mám přesně obráceně. Už kdysi  dávno v mládí jsem si všimla, že pokud mi přes cestu přeběhne černá kočka, stane se něco pěkného. Třináctého je pro mne šťastný…

Přečíst Read More

Chvála obyčejnému smradu

Chvála obyčejnému smradu

Některý den se povede, některý zase dopadne hůř. Záleží i na úhlu pohledu. Já se rozhodla, že se mi daří. Tak za prvé – veškeré dřevo je pod střechou. Já jsem přece tak šikovná! Že samochvála smrdí? No a co! Když mne nepochválí nikdo jiný, zvládnu to i sama. A pokud někomu smrdím, ať ke mně nečuchá. Za druhé – dnes přišel soused a uvolnil mi odpad u dřezu. Špatně odtékal už několik měsíců, ať jsem dělala, co dělala. Vlévala…

Přečíst Read More

Kouzlo nechtěného nebo černý humor?

Kouzlo nechtěného nebo černý humor?

Tak mám plný dvůr dřeva. Letos jsem změnila dodavatele, ten loňský mi přivezl objednanou fůru štípaných polínek samý suk, a šířku měla některá větší, než je rozměr dvířek mých krbových kamen. Jau, to byly bolavé lokty a celé ruce, než jsem je upravila do použitelného stavu. Ještě že občas přišel na návštěvu syn, minule i s kamarády. Zato to dnešní dříví, to je dřevíčko. Polínka skoro jedno jako druhé, na délku i na šířku. I pejskovi se líbí. Napřed u…

Přečíst Read More

Už zase mrzne!

Už zase mrzne!

Tak už zase bude v noci mrznout. Loni na jaře byl pozdní mráz takový, že nebylo z ovoce vůbec nic. Jablka, hrušky, jahody, prostě a dokonale holé nic. Letos přišly mrazíky dřív a nebyly tak silné. Pomrzly mi dle dosavadní předběžné kontroly třešně a asi opět ořechy. Těšila jsem se, že aspoň něco, aspoň některé ovoce sklidím. Dokonce i na té velké omrzlé třešni jsem viděla asi deset malých zelených kuliček – hurá, jestli budu rychlejší než kosové, tak aspoň ochutnám! Totéž…

Přečíst Read More

Jak přinutit sluníčko, aby zase svítilo

Jak přinutit sluníčko, aby zase svítilo

Mám ve svých záložkách na PC program předpovědi počasí Windyty. Koukám na něj často, plánuji podle něho práce na zahradě, výlety, ale taky i třeba větší úklid domácnosti či praní prádla. Prádlo sušené na sluníčku!, to voní. Včera mi Windyty slibovalo, že pršet bude krátce večer, a pak zase až dnes, v neděli, a zase večer. Podle předpovědi jsem si zase naplánovala různé činnosti s tím, že je dnes bez problémů dodělám. Kdo by se taky honil, když mu práce…

Přečíst Read More

Dnes byl 1.máj

Dnes byl 1.máj

Tak už je večer. To nám to uteklo, že? Počasí na 1. máje jako vyšité. Dámy, dostaly jste polibek? Já tedy ne, nejsou lidi, ale stejně jsem si to užila. Přijel za mnou syn, a měl sebou dva kamarády. Tedy, aby to bylo přesně, jeden ten kamarád bylo děvče, ale to nevadilo.  Návštěva byla akční, sami se nabídli – takže mám posekanou celou zahradu, rozštípané všechny ty obrovské špalky, se kterými jsem si nevěděla rady a ještě velkou kupu dalšího připraveného…

Přečíst Read More

Depka

Depka

Nachlazení se suchým dusivým kašlem mne trápí už několik dní, ale zatím jsem žila. Venku bylo poměrně teplo, občas se ukázalo i sluníčko. Včera mi přišel řemeslník opravit střechu kůlničky, aby nepršelo na dřevo, dostala jsem kontakt na další možnou ilustrátorku, na ucpaný nos zabíraly kapky a tabletky zase na bolesti svalů, kloubů, hlavy. Dnes ráno  přišla nějaká krize. Venku od rána zataženo, zima, prší. Hladina nálady klesá a klesá, rychleji jak lodní barometr věštící bouři na moři. Večer už dosahuje povážlivě velmi…

Přečíst Read More

Zima, rýma a ilustrátor/ka

Zima, rýma a ilustrátor/ka

Je nedělní ráno, vstávám. Za oknem šedivo, těsně nad nulou. Po celém světě prý tají ledovce – tady v Česku počasí momentálně globální oteplování popírá. Pokojová teplota v bytě by vyhovovala snad Skandinávcům, rozhodně není úměrná mým potřebám. Jsem celá zatuhlá, bolavá, v hlavě mi tepe, spánky mi něco svírá. Skloním se ke kamnům, abych zatopila v krbácích, a při pokusu se předklonit mi povolí nějaké těsnění v nose. Kape odtud a kape. Konečně je v místnosti teplo, v rukou…

Přečíst Read More

Já, vnuk a sovička Julinka

Já, vnuk a sovička Julinka

Počasí je opravdu aprílové. Chvíli horko, chvíli zima. Včera jsme tu měli první jarní bouřku i s krupobitím. Dnes se zase trochu vyčasilo. Naštěstí. Opatruji přes noc pětiletého vnuka. Měli jsme plno práce, napřed jsme doprovodili maminku k vlaku, vyvenčili pejska, pak si chvíli na dvoře kopali do míče. Zjistila jsem, že ten můj zrzavý ušatý uličník je kromě jiného velký žárlivec.  Že jsme byli společně všichni na procházce mu nevadilo. Ale že pak doma jsme si s kloučkem kopali, to na…

Přečíst Read More

Dnes se mi zdál sen

Dnes se mi zdál sen

Dnes jsem po delší době měla zase sen, který jsem si ráno pamatovala. A víte, co se mi zdálo? O myši. Vážně. Dokonce dvakrát za sebou v krátkém úseku. Poprvé to byla obyčejná polní myška. Vyděšeně přede mnou běhala po předsíni, já otevřela dveře a ona uprchla. Vzápětí další sen. Byla jsem u sestry, a opět  po předsíni běhala vyděšená myš. Tentokrát byla v převleku za  “křečka”. Věděla jsem, že je to myš, měla ocásek jako myš, velká skoro jako…

Přečíst Read More