Byla to dnes bouřlivá noc. Každou chvíli jsem se chodila dívat, co dělá podepřená stříška nad vchodem, jestli ještě drží či ji vichr odvál do tmy. Skoro pokaždé jsem ji musela znovu podepřít a tím zpevnit, ale nakonec vydržela do rána na svém místě. Co jsem ale na dvoře ráno nenašla, byl kus cihlového plotu. Jedna jeho část se rozsypala, a já jen byla ráda, že si toho pes Ferda nevšiml, jinak by se tudy určitě vydal na procházku. Takhle jen s údivem kontroloval, co na dvoře blbnu. Musela jsem ty cihly aspoň prozatím naskládat zpět, kdo by jinak toho mého výletníka pořád naháněl po vsi?
Pak jsem znovu přikryla dříví u zadní zdi, protože vítr ho opět odkryl, a tentokrát všechno, posbírala jsem polámané větve poházené po dvoře a zahradě, a šla k počítači. Musím přece dopsat tu pohádku.
Ťuk ťuk, napsala jsem řádek – a blik, zhasl mi monitor. Ne počítač, prostě monitor usoudil, že už toho má dost a zřejmě odešel na odpočinek.
Uf. Ještě že mi o víkendu syn zprovoznil ten druhý, starý počítač. Dobře, tak psát budu mít na čem, ale co večer? Teď v zimě jsou velice dlouhé, tak si je zkracuji povídáním na Skype. Ale v tomto PC ho nemám stažený!
Byl to boj. Nakonec jsem ale zvítězila, mám to. Tak, ještě bedničky, mikrofon, kameru…
Upřímně říkám rovnou, tohle jsem nezvládla. Vůbec jsem nepochopila , kam která koncovka patří. Rozměry a počet otvorů neodpovídal počtu a tvarům koncovek a na monitoru se stále objevoval dotaz, co jsem to vlastně připojila. Když jsem zaklikla odpověď, dostalo se mi informace, že to mám špatně. Co s tím? Co budu dělat večer?
Popadla jsem vodítko, křikla na psa a šla jsem se zklidnit na čerstvý vzduch. Třeba mne něco napadne, třeba, až se vrátím, budou ty různé počty a rozměry souhlasit!
“Do prkýnka,” říkala jsem si na procházce. “Něco přece musím udělat! Nebudu si zase smutnit sama u televize, která mne notabene nebaví!”
“Dobrý den,” pozdravil mne soused ob barák.
“Neumíte napojit bedničky a …?” vychrlila jsem na něj svůj problém. Šel se mnou jeho syn, takový šikovný kluk! Přišel, viděl …
Skype funguje! Už zase můžu s někým mluvit, probírat události běžného dne a postěžovat si, co na mne ta moderní technika nachystala!
Chvála dobrým sousedům 🙂

P.S.
Ale fotku toho pobouraného plotu vám sem nedám. Stáhnout ji na tento počítač  se musím naučit zase až zítra 🙂