Deník postarší dámy – Letní střípky (středa 17.7.2019)

Deník postarší dámy – Letní střípky (středa 17.7.2019)

Lebedím si.

foto František Matoušek

Už je to pár dní, co se trochu ochladilo. Ještě by mohlo trochu zapršet, liják spojený s krupobitím je už dávno zapomenut. Totiž skoro, když se jdu podívat, jak mi rostou okurky, všímám si, že ony si to ještě pamatují. Rostliny mají v listech díry a zápasí mezi touhou obnovit svou zeleň a tvorbou malých okureček. Zatím to vypadá tak šul-nul. Objevují se nové výhonky s nepoškozenými listy a okurečky rostou také. Ale strašlivě pomalu. Tož, asi za to může i to sucho a ochlazení, ale stejně jsem si slíbila, že už konečně musím přikoupit nějaké to okurkové hnojení.
Rajčata pěstuji ve kbelících u zdi. Každý rok se mi u některých v místě opadlého okvětí objevují černé skvrny, zabíralo hnojení na list. Letos  to nezabralo, musela jsem koupit něco jiného. Hnojivo se osvědčilo, sem tam ještě vylomím nějaké to černající rajčátko, ale také jsem už čtyři sklidila. Úspěch, že ?
Ale když se to tak vezme, jsem s tou letošní úrodou docela spokojená.
Loni jsem něco sklízela, zavařovala, mrazila či házela do kvasu od května až do září. Začala jsem hráškem, pokračovala třešněmi…. a končila pak současně švestkami, bramborami a ořechy. Ale to už jsem mlela opravdu z posledního. Jak mám tu svou zahradu ráda, na podzim jsem už polovážně tvrdila, že ji  nechám zalít betonem. Asi se zalekla, letos mne nechává

foto Eliška Murasová

odpočinout. Třešní jsem měla na jeden koláč, višně by byly asi také tak, ale když jsem na ně šla s košíkem, zjistila jsem, že ptactvo bylo rychlejší. Pak jsem sklidila jednu meruňku, z pěti broskví jich pět shnilo, rybíz a angrešt byly každé na misku a jahody jsem snědla jen tak při sběru na zahrádce 🙂 Jablek bude do košíku, švestky a hrušky žádné. Hurá, já se letos mám 🙂
Jak tady teď sedím a píšu, vyrušilo mne nějaké divné šramocení. Po parapetu a na schůdcích před otevřenými dveřmi na dvůr poskakuje vrabčáček. Pak si vylétl do krmítka a otvíral zobáček, ještě s těmi žlutými lemy okolo. Zřejmě zrovna vylétl z hnízda a čekal, do ho nakrmí. Náhle sebou mrskl a v zobáčku se mu něco objevilo. Nevím, jestli byl tak šikovný a podařilo se mu chytit mouchu v letu či co to bylo. Ale spokojeně poposkočil a zase odletěl. Měl štěstí že pes i kočka jsou někde zalezlí. Byl moc milý.
Pokračuje můj boj s hmyzáky. mandelinky zmizely, hrachokazovi jsem sklidila hrášek, ale zase zachraňuji jednoho (Nebo jich tu mám záplavu?) brouka. Našla jsem si

ilustrační foto Ivan Špeta

ho na internetu – tesařík alpský. Takový dlouhý tenký brouk, dlouhá tykadla, modrošedá barva. Prvního jsem našla v sudu s vodou. Vytáhla ho, nechala osušit a když jsem ho šla zkontrolovat, už byl pryč. Ten druhý si prohlížel mou zásobu dřeva v kůlničce. Domluvila jsem mu a hodila ho přes plot. Třetího jsem zachraňovala, když si s ním hrála kočka na terase. A ten čtvrtý dokonal sebevraždu utopením v sudu s vodou. Pokud to byl stále ten samý, tak jsou tesaříci strašlivě hloupí brouci. Protože v sudu mají “lodičky” z kůry, právě na to, aby se neutopili, vedle pozemku mi teče stružka a stále je v ní voda, a v regálku u květináčů s kytkami mám plochou mističku s vodou. Aby tedy se ti otravní hmyzáci mohli bezpečně napít a nemohla na ně kočka ani pes. A on si ten krásný brouk raději plaval kraula v sudu.
V neděli jsme tlakovali Darling. Trochu se to nepovedlo a proud vody vytryskl kam neměl. Samozřejmě se zvědavý Ferda zrovna pletl pod nohama. Asi se to chtěl naučit či nám pomáhat, nevím. Schytal vodní proud do kožíšku plnou silou a když si přišel ke kamarádovi pro útěchu, ten ho celý vytočený (v místnosti byla potopa) odeslal kousek bokem. Ferdys pak stál až pod kůlničkou, ocásek natažený, ani jím nezavrtěl,

foto Radek Cakl

když mne uviděl, jen se koukal – už je klid? Jarda si ho udobřoval piškotky, ale trvalo až do odpoledne, než se Ferda odvážil seběhnout se schodů dolů do prádelny. A když natlakovaný Darling poprvé spustil, byl v mžiku zase až na terase. Ťula malý zrzavý. Ale pro pohlazení si pak ke kamarádovi přišel už sám.
Máme za sebou zatmění měsíce, byla jsem se včera v noci na něj podívat. Měsíček měl úsměv a byl krásně jasně bílý.
Skončil Wimbledon, moc jsem našim držela palce.

Poslanec Bláha z Liberce (ANO) vyrukoval s tvrzením, že ženy na mateřské dovolené ztrácejí pracovní návyky – citát : ***absolutně ztratí pojem o tom, co to je vstávat do práce, organizovat si rodinný život tak, jak by měl být organizován. Věřte tomu, že se s tím setkávám denně. Ti lidé, kteří se pak chtějí vrátit do práce, s tím mají problémy, protože si nejsou schopni zabezpečit svoji rodinu, protože ztratili ty návyky, které jsou normálně běžné nám všem, kteří chodíme každý den do práce,“***
(Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/zeny-na-materske-ztraceji-pracovni-navyky-rekl-poslanec-blaha-sklidil-kritiku-20190716.html)

No, k tomu už opravdu nemám co dodat. Možná jen to, že by pan poslanec měl navštívit lékaře.

Tak, a když jsem teď chtěla tento článek zveřejnit, opět jsem zaslechla ze dvory ptačí pokřik. Nedalo mi to a vyhlédla jsem. Na střešním okapu sedí malá sýkorka a pokřikuje. Evidentně také prosí o krmení. Zřejmě je čas vylétání ptáčat z hnízda. Nějak se jim u mně na dvoře líbí 🙂

 

 

Náhledové foto: Jarmila Nedvídková

 

2 thoughts on “Deník postarší dámy – Letní střípky (středa 17.7.2019)

  1. No je to smutné jak ta příroda začíná pomalu díky suchu a nedostatku vody strádat. A začíná se to i odrážet na cenách ovoce a zeleniny v obchodech.

    1. To máte pravdu, s vodou je to docela zlé. Já mám naštěstí na zalévání studnu a i sud s děšťovou vodou, ale kdo nemá, tak se mu snad ani neoplatí na zahradě něco pěstovat. A je odkázaný na tu zeleninu kupovanou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *