Deník postarší dámy – Mix z posledních dnů – neděle 6. 3. 2022

Deník postarší dámy – Mix z posledních dnů – neděle 6. 3. 2022

Zase jsem sem chvíli nepsala. Z různých důvodů – napřed byly jen osobní (trampoty se zuby), teď převládá zděšení nad tím, co se to ve světě děje, a z toho vyplývající má nesoustředěnost na vlastní projekty.
Nebudu zde o válce na Ukrajině diskutovat. To dělám docela aktivně na jiných stránkách. Napíšu jen, že s hrůzou pozoruji, co si v tomto století, tisíciletí, v Evropě a naší kultuře dovolí jeden stát vůči druhému. Z nějaké zvrácené ideologie, že má na to nárok. A svou agresi zakrývá stejnou “dekou”, jako diktátoři v letech dávno minulých. Dělá to přece pro lidi, chrání ty, jimž je ubližováno. Protože prý ten druhý stát, (územně, lidnatostí i zbraněmi o hodně slabší) jim vyhrožoval, že je napadne a zničí. Držím Ukrajině palce, aby to zvládla.
Každý z nás se s různými trampotami a traumaty vyrovnává jinak. U mne je jeden ze způsobů udržení si životní rovnováhy starost o naše zvířata. Ke dnešnímu dni je to jeden pes a tři kočky. Jejich možné blešky nepočítám. Ty blešky berte prosím v nadsázce, naší zvěři se běžně dostává veškeré potřebné péče.
Pes Ferda je starý pán, je mu čtrnáct let, ale odmítá to brát úvahu. Někdy se chová jako bláznivý mladík a hlavně se mu líbí mladé kočky. Doslova.
Když se teď v únoru oteplilo, probudily se v něm pudy – a začal naše kočičky obtěžovat. Bětka (nejstarší), ho jako vždy v podobných případech klepla packou po nose a utekla mu na střechu. Mie a Maje je jedenáct měsíců. Nevím, co mu provedla Maja, je trochu agresivnější než její sestřička, ale jí si Ferda po prvním dni přestal všímat. Za to chudák Mia. Honil ji po dvoře, čekal na ni pod kupou dřeva, až konečně seskočí, obtěžoval ji prostě pořád a všude. Nepomohlo naše hubování, vždycky mne přehlídl jako odkvetlou pampelišku a opět se vrhl za Miou. Celou zimu s ním spaly všechny kočičky v jednom pelíšku a spokojeně se hřály o jeho záda. Teď jsem Mie radši ustlala zvlášť na vyvýšeném místě, aby za ní ten zamilovaný starý blázen nemohl. Chudinka malá pronásledovaná musela do vyhnanství.
Uf, trvalo to čtrnáct dní. Naštěstí se teď znovu ochladilo (nebo to dědečka unavilo). Ti dva jsou už zase kamarádi.
Stejně jsou to potvůrky mazané, ty naše dvě adolescentky. Povídání o jejich neplechách by vydalo na knihu.
Když jsme si je přivezli jako malá zrovna odstavená koťátka, byly s námi chvíli v bytě. To aby se nebály, snáz si na nás zvykly a podobně. Teď už jsou to dávno kočky dvorečkové. Můžou svobodně chodit ven psími dvířky, mají prozkoumané okolí a velký respekt před sousedovic psem. Vědí, že přes den už do bytu nesmí (přesto to neustále zkoušejí), večer je ale čas na mazlení. Stačí jim mňouknout za dveřmi a pustíme je dovnitř. Buď se s námi mazlí, nebo si spolu hrají, perou se, či někam zalezou a spí. A když je to uvnitř už přestane bavit, sednou si u dveří do prádelny a vytrvale na ně čučí.
Včera jsem měla prací den, prala jsem si osobní prádlo. Některé kousky (no dobře, podprsenky) jsem na konečné dosušení přehodila přes opěradlo židle. Holky kočičí (já jim říkám občas koze chlupaté) si hrály a Mia pak prohlásila, že chce jít už ven. Maja někam zalezla a chvíli nebyla. Pak se Jindra začal smát. Ta darebnice byla na židli a motala se do podprsenky. Já vím, že se s ní jen hrála, ale když ono to fakt vypadalo, že by si ji chtěla zkusit.
Takže jsem kočičku popadla a šla ven také. Co s ní jinak. Přece jí nebudu vysvětlovat, jak a kde se ten ten kousek prádla správně nosí.
Na fotce nahoře je právě Maja. To se přišla na chvilku pomazlit.

Jo, a tu pohádku pro paní Miladu mám stále jen rozepsanou. Ale já ji dopíšu. Nedávám jen prázdné sliby.

2 thoughts on “Deník postarší dámy – Mix z posledních dnů – neděle 6. 3. 2022

  1. Přečteno a konečně něco , co způsobilo můj smích při představě kočky v podprsence. Měla jsi jí to ukázat, jak se podprsenka nosí a vyfotit. To by byla krásná titulka ke článku! To by pobavilo asi spoustu lidí u článku a případně i na Íčku jako FD.

    1. Aničko, když ona to ode mne ukázat nechtěla 🙂 Když jsem jí předmět doličný sebrala, urazila se, skočila ze židle a schovala se mi 🙂

Napsat komentář: Íčkařka Anička P. Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *