Už jsem zase chvíli nepsala. Ale měla jsem důvod. Prostě a zkrátka jsem byla marod. Unavená, zadýchaná …., ne, Covid to nebyl – a doufám, že mne bude míjet i nadále. Ale i tak mi dala nemoc  zabrat. Na psaní a sdílení různých zážitků teda nějak nebyla ta správná nálada. Jako by to nestačilo, ještě mne pronásledovala nějaká smůla. Nemohla jsem natočit další pohádku na You Tube  – Autorské čtení. Normálně mi selhala technika. Z jednoho mobilu video nejde stáhnout,  u druhého by to sice šlo, ale nefunguje  koupený mikrofon. Korona a má nemoc zabránila v návštěvě osob blízkých, které tomu rozumí, a tak než jsme se společnými silami dopracovali k tomu,  kde je zádrhel, chvíli to trvalo. Já si totiž dlouho myslela (a nejen já, i ony chytré osoby), že jen dělám někde chybu, že to neumím. A tak skoro tři měsíce jsou fuč a nové pohádky zatím vložené nejsou.
A teď negativizmu už dost, raději se s vámi podělím o to hezké.
Tak za prvé – měli jsme tady krásné jarní počasí. Dvakrát jsme si s Jindrou vyjeli na kolech na výlet, makali jsme na zahradě a já jsem vysela špenát a rajčata. Špenát na záhon, rajčata jsou v sadbovačích na okně.
Je to dost pozitivní? Mám přidat?
Za druhé – je objednaný nový mikrofon, měl by dorazit v nejbližších dnech a hned potom začnu s novými pokusy o video s další pohádkou. Doufám, že … stop!
Zcela určitě bude tentokrát mikrofon kvalitní a já jsem přece šikovná, určitě to zvládnu.
Za třetí – během několika dní by měly vyjít Oříšky jako e-kniha. Moc se na to těším a také jsem na ně zvědavá. Docela ráda bych ve vydávání e-knih pokračovala, pohádek a různých příběhů mám dost. Papírové knihy se teď moc neprodávají, když jsou knihkupectví zavřená.
To největší pozitivum, co mne v poslední době potkalo, jsem si samozřejmě nechala na konec. Tak to má přece být, děj a události musí gradovat, souhlasíte?

Takže – co se stalo?
Mám úplně novou a úplně maličkou vnučku! Jmenuje se Liduška a narodila se 2. března.

Takže, jak sami vidíte,  je opravdu úplně malilinká. Ještě si ji sice dlouho nepochovám, ale dcera se mi to snaží vynahradit a posílá mi spoustu fotek. Můžu zodpovědně tvrdit, že naše Liduška je ta nejkrásnější a nejmilejší holčička ze všech holčiček na světě. (Myslete si teď, co chcete, jen mi to, prosím, nevyvracejte!)
Už mám pro ni rozepsanou Pohádku do kolébky.
Tož asi tak.

Pořád se něco děje 🙂

foto Sněženky – Vlastimil Reiterman