Není nad dobrého souseda II.

Není nad dobrého souseda II.

Bylo nebylo.

Na zahradě nastala pohoda. Hrášek znovu vyhnal výhony, brambory obrostly, jen stromečky se chvíli z kousacího ataku srnce musely vzpamatovávat. Nakonec se rozhodly a vyhnaly nové větvičky. I jablůňce, která ztratila celou korunku i s kmínkem, vyrašila odnož těsně nad přeroubováním.
“Bude to dobré,” těšili se dědeček s babičkou. “Škody sice byly, ale všechno se v dobré obrací!”
Jenže pak zasáhla vyšší moc. Dědeček těžce onemocněl, a nemoc byla silnější, než jeho vůle žít. Dědeček zemřel.
Babička to byla nucena zvládnout. Starala se o dům, zahradu, pejska a kočky. Žila.
Časem zjistila, že opravená brána na zahradu bývá čím dál tím častěji opět otevřená. Babička ji několikrát zavřela sama – šlo přece jen o vložení háčku do očka. Když ale z druhého výsevu hrášku nesklidila ani kuličku a i jiné zeleniny na záhonech povážlivě ubývalo, rozhodla se jednat.
Musela několik dní počkat. Soused se na zahradě nevyskytoval každý den.
Když konečně jednou spatřila jeho auto, vydala se na návštěvu. Ne, nijak agresivně. Je pacifistka, věří, že po dobrém se toho dosáhne víc. A taky se přece jedná o souseda, už se znají několik let, a vztahy byly zatím docela dobré.
Přeskočila tedy stružku oddělující obě zahrady – a nestačila se divit. Soused dal rázně najevo, že ho její zahrada absolutně nezajímá. Ať si prý postaví plot. Protože až si on přiveze na zahradu svého psa, bude se divit, jaké škody tam ten pes babičce nadělá.
“A to vám je jedno, že jste se tak s dědečkem dohodli?” ptala se rozlítostněná babička. “Že vám bránu spravil na své náklady?”
Soused jen trhl ramenem. Nějaká stará bába, o co jde? On si bude dělat to, co chce on. A že se s dědečkem na něčem dohodli? Dědek tu už není, tak co. A šel si po svém.
Babička to oplakala. Ztratila dědečka – a jeho úmrtím i cenu? Už nic neplatí?
Co teď? Na nový plot peníze nemá.  Při shánění informací, jak na to, dostávala z různých stran různé rady. I takové, ať se obrátí na soud, advokáty. Ale to babička nechtěla. Soudy jsou na dlouhé lokty, a taky jí hrášek na záhonu nepohlídají. Zkusí to ještě jednou po dobrém.
Když po nějakém čase na zahradě objevila někoho jiného, šla znovu vyjednávat.
Ke svému překvapení zjistila, že návštěvníci jsou sousedovi rodiče. Vysvětlila svou situaci – a málem znovu nepochodila. Ať řekla co řekla, žena reagovala útočně, marně jí babička opakovala, že přišla v dobrém. Ještě že tam byl otec. Vyslechl, co má babička na srdci, a řekl, že bránu opraví.
“Není třeba,” řekla spokojeně babička, “stačí opravdu dát jen háček do očka, o nic jiného tu nejde.”
Odešla s příslibem, že se brána zavírat bude.
Tak bude hapy end nebo ne? Nezapomeňte, že je to příběh této doby.

 

2 thoughts on “Není nad dobrého souseda II.

  1. Ou, to je smutný příběh, chce se mi z něho brečet. Ale jsem rozený optimista, věřím, že i v této době dokáží být lidé k sobě vstřícní. Tiše doufám v dobrý konec.

  2. No jak tohle dopadne….? Jako příběh této doby – to vidím spíš černě, i když starý pán je evidentně nejrozumnější…., zavírat bránu dovede i malé dítě, ale tady jde o to – chtít. Měl by synovi domluvit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *