Před dávnými časy – Dinosaurus?

Před dávnými časy – Dinosaurus?

Tak jsem se teď trošku víc odmlčela. Začala jsem psát nový příběh.

Dala jsem vám sem jen ukázku, úvod. Další děj bude v naší době.  Zajímalo by vás to? Zkuste si tipnout, co bude dál 🙂

Dinosaurus
Před dávnými lety

Nebe bylo zataženo nízkými černými mraky, mezi kterými se objevovaly klikaté blesky. Mořské proudy mezi četnými ostrovy dostaly tmavou barvu, vlny si pořídily bílou pěnovou čepici a rázně útočily na skalnaté pobřeží.
Na jednom z ostrůvků se ozval dupot, praskání nízkých keřů, a pak hlasitý řev.
Přes planinu řídce porostlou trávou přechází stádo menších býložravých dinosaurů rodu Iguanodont. Dinosauři míří do blízkého lesíku, aby se tam schovali před blížící se bouří.
Stádo vedou i uzavírají největší z nich, uprostřed jdou matky s mláďaty.
Pod vysokou strání plnou skalisek a balvanů zůstala jedna samička. Neklidně přešlapuje, neustále sleduje okolí, zda se neblíží nebezpečí v podobě dravého masožravého predátora, a pak zase upírá zrak někam před sebe. Pod převisem jedné ze skal tam na zemi v malém dolíku leží vejce. Už brzy se z nich mají vylíhnout její první mláďata. Dinosauří maminku od hnízda nezahnal ani strach z blížící se bouře, ani obava z možného napadení dravcem.
Prásk, zaburácel jí hrom těsně nad hlavou. Lup, a na skořápce prvního vajíčka se objevila prasklina. Dinosauří matka nedočkavě natáhla krk. Už se dočká, už to bude!
„Auauau!“ ozval se těsně za jejími zády divoký řev. Z blízkého porostu nízkých jehličnanů se vynořil velociraptor, a velkými skoky se k ní blížil. Dinosauřice nečekala, otočila se, a okamžitě pádila pryč, co nejrychleji a co nejdál odvést útočícího dravce od hnízda.
Na zem začaly padat první kapky deště. Houstly, zvětšovaly se, pak se nebe otevřelo a voda se dolů valila silnými proudy. Bouře byla nyní už přímo nad ostrovem. Blesky lítaly jeden za druhým, hromy nepřetržitě rámusily. K dunění hromů se náhle přidal nový zvuk, něco prudce zabubnovalo. Silný déšť vystřídalo krupobití, velké kroupy rachotily na skalách, srážely listí i větvě, udupávaly trávu a sporé květy na planině. Dinosauří matka se ukryla v lesíku a ohlédla se. Malého dravce už nikde neviděla. Velké kroupy bušící mu do hlavy i v něm ztlumily touhu po lovu a snadné kořisti, a raptor se raději rovněž rozběhl ukrýt někam do bezpečí.
Hnízdo pod skalním převisem osamělo. Dinosauří matka si místo pro jeho založení vybrala dobře, déšť ani kroupy ho neohrozily. Vejce ležela pokojně v suchém dolíku jemného písku. Ani malý nedočkavec z prvního prasklého vajíčka už nespěchal.
Bouře se pomalu vzdalovala. Krupobití se opět změnilo na hustý déšť. Po stráni se dolů valily potoky zkalené vody. Hučely, skákaly z balvanu na balvan, vytrhávaly trsy trávy, braly sebou kameny. Cestou z kopce se spojovaly, získávaly čím dál tím víc na síle. Jeden z hlučících potoků zamířil ke skále, pod kterou bylo ukryto dinosauří hnízdo. Už už se zdálo, že se voda jen přehrne přes okraj balvanu, vytvoří vodopád a bude dál s hukotem pokračovat dolů do údolí. Jenže ouha. Jiný tok narazil na větší kámen, pohnul s ním a vrhl ho tomu prvnímu přímo do cesty. Rozbouřená stružka na něj narazila, vyvrátila a se spoustou bláta a drobných kamínků vrhla přímo pod převis. Balvan proletěl kolem hnízda a zabrzdil až o zúžené místo na okraji. Vytvořil tak hráz pro další a další nánosy bahna. Za chvíli po dinosauřích vejcích nebylo stopy. Celé hnízdo zmizelo pod vysokou a pevnou přikrývkou tvořenou bahnem, kameny a trsy různých travin.

20 thoughts on “Před dávnými časy – Dinosaurus?

    1. Je to v plánu 🙂 Ale napřed musí trochu klesnout venkovní teplota. V tomto vedru opravdu nemůžu psát, i ty slíbené pohádky z HitHitu jsou ve stadiu zrodu.

      1. Taky se těším na povídání o dinosaurech, já je tedy moc nemusím, ale Nikolce se moc líbí, tak jí to pak přečtu :-).

  1. Můj 4 letý vnuk miluje dinosaury,zná hodně jejich názvů.Ještě trochu šišle,ale už ví který je býložravec a který masožravec.Každý máme svého oblíbeného.Pohádku mu přečtu až bude větší a bude celá.Taky se přimlouvám za zachránění miminek.

  2. My si počkáme, dinousaury miluje naše Nikolka, má jich pár doma, jak malé, tak velké, i na baterky :-).

  3. Tak to už se těším, napadlo mě, jestli by nebylo fajn, tady mít příběh na pokračování. Prostě pohádku bez konce.

    1. Bobalko, mám v plánu dát zítra pokračování 🙂 A ten nápad není špatný, popřemýšlím. Hm, možná byste v komentářích i mohli dávat podněty 🙂 Opravdu popřemýšlím. nebo spíše – můžeme popřemýšlet 🙂

  4. Synek miluje dokumenty a filmy o dinosaurech a vaší pohádku už si četl několikrát a stále čeká jestli to bude mít nějaké pokračování.

  5. Určitě to delší bude, jen jsem verzi zkrátila :-), ale jak říkáte, bude to jinak …. a jak bobalka píše, že vejce najdou lidé a narodí se malý dino – tomu bych se bála zase já uvěřit :-), narodil by se asi zase velký “dino” – já si počkám, jak to dopadne…

  6. A já si myslím, že vejce najdou v dnešní době nějací lidé, donesou ho domů, nejlépe k nějakému svému potomkovi a narodí se malý dino, a bude kamarád pro toho chlapcečka nebo holčičku. Zažijí spolu spoustu dobrodružství a bude to moc príma pohádka.

  7. Další děj by měl probíhat v dnešní době …. já bych pokračovala, že…
    po zklidnění počasí matka zjistila, že pod nánosem bahna uviděla velký placatý balvan a své vejce opět našla, byla schována pod tím balvanem. Byla pochopitelně šťastná, že svá mláďata brzy uvidí a vychová :-).
    Pak bych řekla dětem, že pohádka skončila – zazvonil zvonec a pohádky je dobrý konec. 🙂
    A dát to do dnešní doby? Jedině snad, že to byl jen sen a ráno šťastné probuzení, že se dinosaurů už nemusíme bát :-).

Napsat komentář: bobalka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *