Záhada zavřeného pokoje
Skutečně. Je to záhada. Oč jde? Šla jsem si chystat snídani, když jsem si vzpomněla, že bych si k ní mohla dát i banán. Ty mám uloženy v míse v jiném chladnějším pokoji. Banán jsem odložila na kuchyňskou linku, namazala si housku máslem, přidala na ni sýr a zalila si kafe. Máslo a sýr jsem vrátila zpět do ledničky a ostatní jsem si donesla ke stolku. Zakousla se do housky, a uvědomila si, že na stole chybí ten banán. Trošku mne to udivilo, protože jsem v podvědomí měla uloženo, jsem ho sebou brala.
Ale žádné neštěstí, nejspíš jsem ho zapomněla na té lince. Spokojeně jsem dožvýkala a vydala se pro něj. Na lince nic. Vrátila jsem se ke stolku a čučím na něj. Banán tam opravdu není. Není ani v ledničce, nespadl na zem, není v jiném pokoji. Šla jsem se pro jistotu podívat i na WC, taky tam není.
Jsem v bytě sama, pes v pokoji určitě nebyl.
Kde je ten zatracený banán? Že by mi ho opravdu snědl skřítek Domácníček?
17 thoughts on “Záhada zavřeného pokoje”
Já pořád hledám mobil. Vždycky ho někde nechám a pak musím z chlapova mobilu volat své číslo a jdu po zvuku.
Ale já nejsem tak sklerotická, to ten skřítek Domácníček, ten za to může.
Přesně tak, Verusko. My jsme v tom nevinně.
Na nadpřirozené jevy taky nevěřím, i když každý říká, že je něco mezi nebem a zemí …. 🙂 – možná jo, možná ne. A ani snům moc nevěřím – to bych už musela být milionářka, být bohatá až do nebes…nebo teď jak “padají” hvězdy 🙂 – nebo si přeji to, co ani hvězdy nezmohou ….
Babičko, mně se občas něco přihodí, že musím moc přemýšlet, jestli opravdu něco někde není.
Zjistil jsem, že si tohle děláme jen a jen sami. Stačí mít něco v ruce a hledat druhou věc a potřebovat mít volnou ruku v které držíme první věc a někde ji položit. A později je o hledání postaráno.
Samozřejmě že si to děláme sami. Ale když to svedeme na skřítka, jsme z obliga 🙂
Tak to se mi stává často. Pořád něco hledám. Asi tady taky mám domácníčka.
Verusko, a to jsem tady ještě nepopsala, jak jsem hledala vodítko pro psa. Zatrápený Domácníček 🙂
To je nějaká kriminální zápletka, nebo holá skutečnost?
Holá skutečnost. Ten babán se opravdu ukryl – byl ukryt pod polštářem
A co takhle strašidla, nebo nadpřirozené jevy? Věříte na to?
Rojaku, na strašidla ne. Ale nějaké pro mne nevysvětlitelné jevy mě už potkaly. Třeba věštecký sen. V té chvíli jsem netušila, že je věštecký, ale do týdne se vyplnil. A další věci. Takže je akurátně nevylučuji. I fakt, že se Země točí kolem slunce byl kdysi nepochopitelný 🙂
Já teda nevím, skřítci jsou jen v pohádkách. Přikláněla bych se k tomu, že prostě spadl na gauč a na něj polštářek ….. , no ale nechme to – jak se říká – koňovi, ten má větší hlavu. Skřítek je sice hezké vysvětlení, ale spíš pro děti :-)….. hhi
A můžu jít v klidu spát, když už je prozrazeno, kde ten banán byl.
Tak to je jasné, to byl ten poťouchlý skřítek. Libuško, jseš v tom nevinně.
Že jo, Elen. Není přece žádný důvod, abych si schovávala banán pod polštářek 🙂
Na i60 se rozběhla diskuze, kam se ten banán poděl. Tak jsem jim slíbila, že řešení napíšu sem pod článek. Víte, kde byl? Na gauči pod polštářkem. Nechápu, jak se tam mohl dostat, buď mu bylo zima nebo – a to je pravděpodobnější – mi ho tam schoval skřítek Domácníček. Že nevíte, kdo to je? Už dříve jsem o něm napsala povídku, já vám ji teď tady zveřejním 🙂