Deník postarší dámy – Ano nebo ne? – Čtvrtek 28. 9. 2023
Ano nebo ne?
Pokračovat nebo zrušit?
Máte pocit, že jsem se – no, jak se to řekne slušně? Že jsem se zbláznila? Ale kdepak. Ale mám posledních pár týdnů (spíše měsíců) dilema. Přemýšlím o tom, že svůj web Matyldino povídání prostě zruším.
Proč?
Dvakrát prodělaný Covid se na mně podepsal. Hlavně tedy fyzickými problémy, ty jsou – nebo byly – nejsilnější a nejprokazatelnější. Ale i psýcha dostala zabrat. Docela se mi vytratila chuť psát, sednout k počítači a podělit se s vámi o zážitky, radosti i smutky. A samotné psaní pohádek má také útlum. Do toho mi nyní přišla výzva k zaplacení poplatku za web. Což o to. Není to moc, samotná platba by mi nedělala problém. Ale má to vůbec význam, když zde skoro nic nepíšu?
Hm, ale ty fyzické trampoty pomalu odeznívají. Už zase můžu v pohodě na kolo nebo na pěší výlet, zvládám stále větší zátěž. Urputné, stále se vracející, bolesti zad jsou také minulostí. (Doufám, že nečekají za dveřmi na pozvání, už stačilo!) Další přidružené komplikace také mizí – nebo je aspoň zvládám.
Co když se mi vrátí i chuť psát? Abych byla upřímná, tak při různých příhodách na výletech i doma se mi už v hlavě skládají slova do vět. Do popisu takových malých zajímavostí a legrácek. S některými jsem se už stačila podělit na Facebooku, třeba s tím, kolik hřibů jsme s Jindrou letos našli. Ale víte třeba, že máme na zahradě u domu svého vlastního malého vzteklého skřeta? To je námět přímo na povídku.
Tak nevím.
Na rozhodnutí mám čas zhruba do 15. října, toho dne mi končí loňské předplatné. Takže buď začnu psát – nebo prostě zmizím 🙂
A než se rozhodnu, tak vám zde zítra aspoň zveřejním pohádku. Nebo možná dvě. Napsala jsem je na jaře, to jsem se fest zkoušela vrátit. Ale pak mne fyzično a letošní vedra prostě udolaly.
Tak zatím 🙂
12 thoughts on “Deník postarší dámy – Ano nebo ne? – Čtvrtek 28. 9. 2023”
Libko, jsem moc ráda, že jsem se o tom Tvém dilematu s Matyldou dozvěděla na íčku a mám ve chvílích volna co číst. Navíc, jen co syn odjel na delší dobu z baráku, kousla se televize, tak tím spíš. A taky bych se nedozvěděla, že long covid nemám jenom já :-(( !
Covid je prostě sfiňa, co si budeme povídat. navíc my ho doma prodělali znovu, doufám, že tentokrát už bde bez následků 🙂
Libuško, já myslím, že časem by Tě mrzelo, že jsi poplatek nezaplatila a svému koníčku webu dala sbohem. Však ono zase bude lépe a psaní Tě chytí. Dej mu ještě šanci 🙂
Já nad tím právě proto přemýšlím 🙂 Už mám sice celou Matyldu, všechny ty pohádky, povídání i komnetáře stažené, abych si v nich mohla občas listovat, číst a vzpomínat. Ale co když … 🙂
Ahoj Libuško! Také si myslím, že by jsi neměla web pouštět. Ono to tak někdy je, že přijde útlum. Vloni jsem pletla o závod a letos se mě nechce. A třeba mě to zase chytne za ro, pokud budu mít ruce i nadále zdravé. Naše koníčky jsou někdy jak virové onemocnění. Bud jsou tu v plné síle, nebo odezní a vrátí se za určitý čas. Určitě ted když nemám mánii pletení nevyhodím jehlice, příze a ostatní propriety, co s pletením souvisí. Prostě ty naše koníčky potřebují někdy i spát aby se opět probudily.
Díky, Aničko 🙂
Libuš, mohu říct, že celý život jsem byla psavec… Tato a nejen tato vášeň, mi jaksi během uplynulých cca 3 let zcela zmizela..
Pevně doufám a věřím, 6 pokud budu zdra6 a živá, tak se snad znovu probudí 😪Přeji to i tobě…
Tak v tom nejsem sama 🙂 Díky, Hani 🙂 Věřím, že se nám psavé vlohy probudí časem oběma 🙂
Milá Libuško, krizi má občas každý. Myslím, že bys neměla web pouštět. V každém případě přeji hezký barevný podzim. D.
Díky, Danielo 🙂
Milá Libuško, ono je to dilema. Na jednu stranu chybí síly, na druhou si pořád říkáš, ale co kdybych se vrátila. Já tedy vůbec netuším, kolik se platí za to, že máš svůj web, nikdy jsem žádný neměla.
Ale přesně, jak jsi popsala své pocity, tak to mám i já. Dříve jsem hodně a ráda psala, nějak mi to už nejde. Plánovala jsem si, jak v důchodu napíšu knihu… zatím nic. Před 4. roky jsem začala háčkovat, 3 roky jsem za den bez háčku cítila absťák, nyní už se mi do toho moc nechce. Teď nejnověji maluji na kamínky, to mě zatím baví. Od loňského covidu mě taky opustily síly, často jsem nemocná, dokonce více, než když jsem chodila do práce. Vlastně od září jsem už 6x prodělala nějakou recidívu, která se tvářila jako další a další covid. Takže chápu. Dobře se rozmysli, ale nevzdávej se.
Houbám moc fandím, takže i Tobě a Jindrovi. Pa Leni
Leni, díky. Hlavně za to upozornění na popletené datum 🙂 už jsem to dala do pořádku. Já byla letos na jaře na pravidelné kontrole u jednoho odborného lékaře, bavili jsme se i o Covidu. Svěřilajsem se, že jsem ho po druhé měla loni na jaře, a že mám pocit, že mne ty různé komplikace už opouštějí.Vyvrátil mi to. Že to ještě není konec, že to bude trvat roky aspoň dva. Bohužel měl pravdu, různé trampoty se pořád vracely. Ale teď už je to rok a půl! Už bude líp mně i tobě 🙂 Zatracený Covid.