.
Archiv rubriky: Z běžného dne

II. Co se to děje ve Vodafonu?

II. Co se to děje ve Vodafonu?

Mé kočkování s Vodafonem se snad blíží ke konci. To snad je napsáno schválně, protože dnes se opět stalo něco, čemu nerozumím. Ale začnu po pořádku. Protože se mi z Vodafonu stále nikdo neozýval, naštvala jsem se a vybrala si jako nového operátora T-mobil. Ze všech těch nabídek, které jsem srovnávala, mi vyšel nejlépe. Budu mít opět volání a SMS neomezeně do všech sítí, mobilních dat o něco více a navíc si zařizuji i pevný internet. Dohromady mne to vyjde…

Přečíst Read More

Co se to děje ve Vodafonu?

Co se to děje ve Vodafonu?

Co se to děje ve Vodafonu? Ano, opravdu by mne to zajímalo. Jsem jeho zákazníkem už od doby, kdy jsem si pořídila svůj první mobilní telefon. Vždy jsem s ním byla spokojená, chválila ho a doporučovala. Taky jako dlouholetému zákazníkovi mi to přinášelo výhody. Můj tarif obsahoval SMS a volání do všech sítí zdarma, nějaká data k tomu a procentní slevu na paušální platbě. Až do letošního roku. V únoru jsem si u Vodafonu telefonicky obnovila končící smouvu. Několikrát jsem…

Přečíst Read More

Deník postarší dámy – Dáma skoro zuří – 19. 12. 2019 čtvrtek

Deník postarší dámy – Dáma skoro zuří – 19. 12. 2019 čtvrtek

Jsem naštvaná. Dopálená. Zklamaná. Objednala jsem si v jednom internetovém obchodě stavebnice pro vnuky. Kluci jsou stejně staří, dostanou ji oba v jeden čas, takže jsem chtěla koupit dvě stejné. Když jsem si do toho obchodu zavolala, měla jsem radost, jak sympatická paní mi to zvedla. Protože, co si budeme povídat, zatím jsem toho přes internet moc nekoupila, a tak jsem měla trochu obavu, abych něco nepopletla. Takže já jí oznámila, jakou stavebnici potřebuji ( Merkur 015 – Raketoplán), domluvily…

Přečíst Read More

Deník postarší dámy – Myš u štědrovečerní tabule – 18. 12. 2019 -středa

Deník postarší dámy – Myš u štědrovečerní tabule – 18. 12. 2019 -středa

Tak mám doma první  první vánoční návštěvu. Ještě k tomu nezvanou. Ráno drze vkráčela hlavními dveřmi a nechce odejít. A to jsem jen pro ni nachystala občerstvení a navíc zabezpečila dveře, abych jí zabránila vstupu do pokoje. Prostě a zkrátka, ráno si jdu pro poštu. Odemknu, otevřu dveře …. a na prahu stojí tlustá myš. Než jsem se vzpamatovala, měla jsem ji v předsíni. Zabydlela se okamžitě za předsíňovou stěnou. Ta je napevno přišroubovaná ke zdi, takže ji nemůžu odtáhnout…

Přečíst Read More

Deník postarší dámy – Vánoce, jmelí a Ostrava (17. 11. 2019 úterý)

Deník postarší dámy – Vánoce, jmelí a Ostrava (17. 11. 2019 úterý)

Je šedivé ráno, do Vánoc pár dní. Za dveřmi do prádelny poštěkává pes, slyším tam i mňoukat kočku Bětku. Nelíbí se jim, že nyní chodím málo na zahradu. Chybí jim větší kontakt, mazlení, drbání v kožíšku, i hubování, když se mi Ferda plete pod nohama či si Bětka domů donese živou myš. Dnes jsem za nimi podívat už byla. Dostali do misek dobrotku z konzervy a samozřejmě i pohlazení. A už tam pofňukávají zase. Ferda to má dobré. Občas ho…

Přečíst Read More

Kauza Slunečnice aneb Kdo nechce, hledá důvod…..

Kauza Slunečnice aneb Kdo nechce, hledá důvod…..

  Senioři hýbou republikou. Ať jsou za volantem, za nákupním vozíkem v Kauflandu, kupují si jízdenku do vlaku či bezmocně leží na lůžku v Domově důchodců. Ano, přesně na tohle teď narážím – kauza Slunečnice. Neprofesionální, hrubé a urážlivé chování některých osob z personálu ke klientům a pro mne nepochopitelné reakce jejich nadřízených i zřizovatele Domova. Jak může někdo omlouvat tak ponižující chování a pokládat je téměř za normální a přirozené? Zdůvodňovat je špatným vzděláním a nízkými platy? Zavírat nad…

Přečíst Read More

Napsala jsem pohádku

Napsala jsem pohádku

Napsala jsem pohádku o beránkovi Truldovi. Krásnou pohádku, to přece vím. Jenomže ji zde zatím nemůžu vyvěsit, ono se mi to nějak zašmodrchalo. Počítač zase dělá naschvál. Ale ať, já stejně zvítězím, jen mi to dá trochu zabrat. Ale bylo mi líto, že sem někteří nahlédnete, nic nového neuvidíte a nevrátíte se. Tak jsem usoudila, že vám sem napíšu tuhle informaci. Napsala jsem pohádku a ještě se bude něco dít. Něco chystám. Tak zase nakoukněte jo? Třeba zítra, pozítří…, prostě…

Přečíst Read More

Deník postarší dámy – Když se čerti ženili (středa 31.10.2018)

Deník postarší dámy – Když se čerti ženili (středa 31.10.2018)

Včera jsem seděla u počítače, venku se ženili všichni čerti. Od neděle jsem se cítila nějaká mrzutá a bez nálady, neschopna sednout ke klávesnici a napsat, co je kde nového. “Zatraceně, začínám být asi nějak moc stará, když už mne nic nebaví,” honily se mi v hlavě pesimistické myšlenky. Po obědě jsem si uvařila kávu a sedla na moment k televizi. Klikla na zelené tlačítko na ovladači, televize na mne zamrkala a já zjistila, že se dívám na zprávy. A…

Přečíst Read More

Deník postarší dámy 10.9. – To máme mládež!

Deník postarší dámy 10.9. – To máme mládež!

Tak jsem si dnes hned po ránu přečetla jeden článeček. Dáma téměř v mém věku v něm vzpomínala, jaké to bylo dřív. Než velice stručně shrnu jeho obsah, napíšu zde jednu věc. V žádném případě se paní nemíním posmívat a nebo její úvahy zlehčovat. Ona to tak vidí – já ne.  Jen mám silné nutkání se k  jejím názorům vyjádřit. V článku píše o tom, jak to za dob jejího dětství bylo téměř idylické a jak zlé jsou nyní časy….

Přečíst Read More

Pomóc aneb Já tu kočku asi zabiju!

Pomóc aneb Já tu kočku asi zabiju!

K dnešnímu dni máme doma jednoho psa a dvě kočky. Přesněji – jednoho kocoura a jednu kočku. Kocoura Simona jsme měli prvního, je velice slušný a dobře vychovaný. Nikdy nezapomene pozdravit a nastavit hlavičku k pohlazení. Teprve pak se pustí do jídla. Kočka se jmenuje Bětka a původně je to bezdomovkyně. Tehdy jsem ji nakrmila a ona se rozhodla u nás zůstat. Zabydlela se v zadní předsíni, kde má pes svůj pelech a přístup psími dvířky. Předloni se okotila, měla…

Přečíst Read More

Deník postarší dámy (sobota 1.9.2018) – Dáma a slevy na jízdném

Deník postarší dámy (sobota 1.9.2018) – Dáma a slevy na jízdném

Dnes v noci mne něco vytrhlo z hlubokého spánku. Pootevřeným oknem bylo slyšet takové divné hřmění! Malinko jsem nadzvedla hlavu na polštáři a se zavřenýma očima jsem poslouchala. Je to hrom? Podobalo se to tomu, ale trvá to už nějak dlouho! Rachocení sláblo, zesilovalo, , měnilo frekvenci…, ale bouřilo a bouřilo. “Co to je?” hlemýždím tempem se mi v hlavě prošla myšlenka. “Je to bouřka nebo spadlo letadlo?” Než mi mohla dojít nesmyslnost otázky, zase jsem usnula. Po nějaké době…

Přečíst Read More

Deník postarší dámy (úterý 28.8.) – Dáma na švestkách

Deník postarší dámy (úterý 28.8.) – Dáma na švestkách

Poslední dobou se mi kumulují nemoci a úrazy. Napřed jsem si opařila ruku při vaření marmelády. Třešeň vyprskla z hrnce a přistála mi na ukazováčku levé ruky. Zůstala mi tam popálenina druhého stupně ve tvaru osmičky ( podoba vypeckované třešně). Protože byla velikosti 1 x 1.5 cm, nevolala jsem RZP, namazala ji nějakou mastičkou a úspěšně na ni zapomněla. Za dva dny na to jsem sebou plácla na zem, o tom jsem tady už psala. A opět po dvou dnech…

Přečíst Read More

Deník postarší dámy – neděle 26.8. Dáma v prachu

Deník postarší dámy – neděle 26.8. Dáma v prachu

  Jsem padlá žena. Opravdu a doslova, nekecám. Jenom zřejmě v jiném smyslu, než vás teď možná napadlo. Předevčírem jsem byla venčit psa Ferdu, chodíme spolu nejčastěji na procházku podél potoka.  Cesta je vysypaná takovým tím obroušeným asfaltovým štěrkem, loni nám tu opravovali silnici, a je docela široká. Chodíme tu my pejskaři, maminky s kočárky, lidé si tudy zkracují cestu na vlakovou zastávku, jezdí tu cyklisté a občas projedou i auta. Proto se psem vyrážím většinou až k večeru, aby…

Přečíst Read More

Deník postarší dámy 22.8. 2018 středa

Deník postarší dámy 22.8. 2018 středa

Ráno při pohledu z okna jsem už skoro zoufalá. Zase modré nebe a sluníčko. To letošní léto mi už pěkně leze na nervy. Pořád je horko, dusno, sucho. Ještě že mám studnu a můžu zalévat. No, ale o tom dnes psát nechci. Včera bylo významné datum, 50. let od okupace armádami “spřátelených” států. Pokud vás někoho zarazilo, že jsem se o tom zatím ani nezmínila, tak to bylo schválně. Ne, že by mne politika vůbec nezajímala. Sleduji poměrně dobře, co…

Přečíst Read More

Deník postarší dámy 21.8. 2018 (úterý)

Deník postarší dámy 21.8. 2018 (úterý)

Dovolte, abych se představila těm, kdo na můj blog zabloudili poprvé či sem nahlíží jen velmi sporadicky.. Vy, kteří mne už znáte, máte dnes volno. Jsem opravdu postarší dáma. Založit tenhle deník mne napadlo, když jsem dnes stříhala živý plot. Nevím, proč zrovna při téhle činnosti. Snad jemné vibrace z elektrických nůžek mírně dodaly tolik potřebnou životní energii mým mozkovým buňkám, které v tomto parném létě stávkují. Odmítají vymýšlet cokoliv nového a pracují pouze v úzkých  naučených mezích. Nadechnout, vydechnout,…

Přečíst Read More

Strašidlo v sudu

Strašidlo v sudu

To letošní léto mi dává docela zabrat. Vedra, dusno, sucho. Nekonečné zalévání záhonů zeleniny a kytek. “Ještě že mám studnu,” uvažovala jsem spokojeně začátkem léta, když vedra teprve začínala. S jejich pokračováním se mi ale v hlavě usídlila myšlenka: “Co když voda ze studny zmizí a studna vyschne?” Rozhodla jsem se tedy preventivně sbírat vodu dešťovou. Požádala jsem kamaráda, ať mi v jednom místě rozebere okap a namíří jeho vyústění do sudu. Výborně. Nejen, že s jeho pomocí to byla…

Přečíst Read More

Takové divné hučení

Takové divné hučení

Počasí se určitě zbláznilo. Všechno zraje aspoň o měsíc dříve a ještě k tomu skoro dohromady. Nestačím sklízet, spotřebovávat či zpracovávat a konzervovat. Už mám za sebou třešně, višně, ze zeleniny hrášek, fazolky, česnek a cibuli, průběžně trhám okurky nakladačky i salátovky. Brambory k obědu si podhrabávám už pěkných pár dní a dívala jsem se, že sousedi je už mají sklizené. Mne teď nejvíce zaměstnává sběr hrušek a švestek na kvas.  Hrušky (dříve byly zralé a padaly v září) už…

Přečíst Read More

Hrušky, kočka a krtek

Hrušky, kočka a krtek

Máme tady už pár týdnů horké léto, je vedro a dusno. Naštěstí je aspoň občas přerušeno chladnějšími dny, někdy dokonce i zaprší. Našemu okresu se bohudík letos vyhýbají přívalové deště a potoky se drží v korytech. Ale i tak jsou to docela muka, když se vykopu na zahradu. Už jsem sklidila drobné ovoce, kvetou mi po druhé maliny. Otrhala jsem hrášek, ve svazcích suším cibuli a česnek, postupně sbírám rajčata a okurky. Švestky lámou větve stromů a vítr se snaží…

Přečíst Read More

Záhada zavřeného pokoje

Záhada zavřeného pokoje

Skutečně. Je to záhada. Oč jde?  Šla jsem si chystat snídani, když jsem si vzpomněla, že bych si k ní mohla dát i banán. Ty mám uloženy v míse v jiném chladnějším pokoji. Banán jsem  odložila na kuchyňskou linku, namazala si housku máslem, přidala na ni sýr a zalila si kafe.  Máslo a sýr jsem vrátila zpět do ledničky a ostatní jsem si donesla ke stolku. Zakousla se do housky, a uvědomila si, že na stole chybí ten banán. Trošku…

Přečíst Read More

Je strašidlo rozpustné? aneb Jedeme dál

Je strašidlo rozpustné? aneb Jedeme dál

Projekt na HitHitu skončil úspěšně. Nezáleží  na tom, jakou kdo částkou přispěl. Mne potěšila a zavázala vaše důvěra. Knížka vyjde na podzim, na ni si budete muset  (jak jsem už psala v projektu) chvíli počkat. Ale první Pohádku na přání mám už rozepsanou a další budou hned následovat. Překvapilo mne i to, kolik z vás přispělo opravdu jen z dobrého srdce a nechce dárek. I na vás ale budu vzpomínat a doufám, že se vám budu moci aspoň nějak odměnit….

Přečíst Read More

Sucho a otvírání pramenů IV.

Sucho a otvírání pramenů IV.

Večer jsme strávily v naprosté pohodě a v neděli ráno nás opět vítalo modré nebe a sluníčko. Při odjezdu jsme si navzájem kontrolovaly, zda máme mobily, já byla objektem nejčastějších připomínek. “Máš mobil?” No jasně, že jsem ho měla. Tentokrát jsem si ho hlídala jak to pověstné oko v hlavě. Slunce nám tentokrát svítilo celý den. Prameny byly otevřené, všude vládl smích, muzika, tanec. Po obědě se jsme se začaly pomalu loučit, dámy postupně odcházely na vlak. Já jsem šla…

Přečíst Read More

Sucho a otvírání pramenů III.

Sucho a otvírání pramenů III.

Druhý den ráno jsme opět vyráželi za slunečného dne. Na nádraží v Luhačovicích byl sraz s dalšími členkami naší skupinky. “Až tam budeme, zavolám Majce na mobil,” říkám v autě – a v tom si uvědomuji šokující informaci. Mobil zůstal doma na nabíječce. “Prozvoňte ji někdo,” honem zachraňuji situaci, “řekněte, že je tam budeme čekat, že nemám mobil!” Stalo se. Po zaparkování – k mému údivu bylo volných míst ještě dost – jsme se vydali k nádražní budově. Vlak právě…

Přečíst Read More

Sucho a otvírání pramenů ll.

Sucho a otvírání pramenů ll.

Ráno vytahuji žaluzie – nebe jako vymetené. Meteoskop svou předpověď poněkud poopravil a déšť přesunul na další den. Jenomže tak učinil i ten následující den, a ten další… Prostě i nadále bylo sluníčko, modrá obloha a sucho. Okna selhala a voda na zalévání ze sudu ubývala. Ne jinak tomu bylo i v pátek. Ledabyle jsem do kabelky hodila deštník, pršet stejně nebude, a rozjela se do Luhačovic. Má přijet první skupina známých a kamarádek, dvě z nich pak pojedou se…

Přečíst Read More

Sucho a otvírání pramenů l.

Sucho a otvírání pramenů l.

Sucho, sucho, sucho. Tahle slova zní v rozhlase, televizi, vyskakují na mne při otevření počítače. “Jen aby mi vydržela voda,” dumala jsem. “Je jaro, ty nejteplejší měsíce máme teprve před sebou!” S těmito myšlenkami jsem nakráčela k hadici rozvádějící vodu ze studny a otočila páčkou. Musí se pozalévat. Prsk, prsk, odpověděl kohout na akci. Pak se ukázal tenký pramínek vody a znovu na mne zaprskal. “No nazdar,” lekla jsem se. “Že bych byla opravdu už začátkem května bez vody?” Bezradně…

Přečíst Read More

Hurá na zahradu.

Hurá na zahradu.

Já teď byla v jednom kole. Pořád něco a navíc v nedalekých Luhačovicích bylo tento víkend “Otvírání pramenů”. Sešly jsme na několik dní kamarádky z blízka i daleka, smály se, povídaly, komentovaly a věčně se hledaly. Hlavně v sobotu, když jsem já jako jedna z řidiček zapomněla doma telefon. Mám v hlavě o té naší akci povídání, ale musíte na něj počkat do zítřka 🙂 Teď jdu na zahradu, pomazlit psa, dohlédnout, jestli kočkám už konečně zabraly nové antiklíšťatové obojky…

Přečíst Read More

Čas plnění snů aneb Když se babička zblázní

Čas plnění snů aneb Když se babička zblázní

Jak jen ten čas letí. Není to tak dávno, co mi bylo dvacet. Dívala jsem se na svět očima zeleného mládí, které má ještě všechno před sebou. Co všechno jsem chtěla udělat, vyzkoušet, jak velké plány jsem tehdy měla. Věděla jsem, co dělají špatně ti starší, a byla jsem přesvědčená, že já to budu dělat líp. Ti starší jsou přece už otupělí, zaběhnutí ve svých kolejích. Stáří pro mne začínalo někde hned po čtyřicítce. A co teprve důchodci! To byli…

Přečíst Read More

HitHit a já

HitHit a já

Že jsem napsala knížku, jsem už tady psala. Že mi ji vzali v nakladatelství Petrklíč k vydání, jsem taky psala. A teď mám důvod k jásotu zase. Konečně byl spuštěn můj projekt, o kterém jsem tak dlouho mezi známými mluvila. Jeho účelem je – jak jinak – shánění peněz, které já potřebuji k spolufinancování vydání knížky. Proto jsem hledala způsoby, jak na to. A narazila jsem na výraz crowdfunding. Znáte ho? Slyšeli jste o něm? Víte, co to je a…

Přečíst Read More

Jaro a březen

Jaro a březen

Tak jsem tady zase chvíli nebyla. Totiž, já tu byla, ale nepsala. Ještě přesněji, psala jsem, ale nezveřejňovala to. A taky jsem dělala i spoustu jiných zajímavých věc. Tak například – pracovala jsem na zahradě. Ostříhala jsem růže a od jedné – keřové anglické, která dosahuje výšky až tři metry a každý rok nádherně a bohatě kvete – jsem dostala parádní ťafku trnitým šlahounem přes pusu. Já to s ní myslím dobře, okopávám ji, přihnojuji, prosvětluji a zkracuji výhony, aby…

Přečíst Read More