.
Archiv rubriky: Z běžného dne

Premiéra autorského čtení (Jú-Dube)

Premiéra autorského čtení (Jú-Dube)

Tak – a je to. Ne, to tady necituji Pata a Mata, ale chlubím se. Mám totiž novinku. Na YouTube mám založený kanál a čtu na něm své pohádky. Zatím tedy jen jednu, ale budu na něj pravidelně pohádky (doufám) přidávat. Takže Vás teď zvu na poslech té první. Jmenuje se O medvídkovi Royakovi a svišti Olíkovi najdete ji zde Méďa – inlustrační foto   Musím sem nyní něco dopsat. Hodně mne mrzí, že jsem k první pohádce ještě nepřidala…

Přečíst Read More

IV. Co se to děje ve Vodafonu?

IV. Co se to děje ve Vodafonu?

To si tak sedíme ve čtvrtek u televize, popíjíme dobré vínko na pohodu – když slyším, že mi pípl mobil. Přišla mi esemeska – a v ní vyúčtování od Vodafonu. Jasně, čekala jsem na ně. Zbývalo mi doplatit poměrnou část zúčtovacího období. Co jsem ale nečekala, ta to byla výše částky. Chtějí po mně zaplatit celý tarif – naštěstí už ne ten zvýšený, ale smluvní. “Zaplať to, ať už máš od nich pokoj!” radil přítel. Což o to, ale…. “No,…

Přečíst Read More

III. Co se to děje ve Vodafonu?

III. Co se to děje ve Vodafonu?

  Hotovo. Mám nového operátora, je jím nyní T – mobil. S Vodafonem jsem smlouvu ukončila. Své trampoty s ním jsem už popsala v minulých dvou článcích, takže teď jen krátce. Již se mi nepodařilo dostat se do Samoobsluhy, protože, jak jsem už psala, mi z neznámých důvodů bylo změněno heslo. Nepodařilo se mi ani zadat si nové, protože při pokusu ho získat po mně chtěl automat zadat nějaká čísla z OP. Jenže za těch posledních třináct let jsem OP…

Přečíst Read More

II. Co se to děje ve Vodafonu?

II. Co se to děje ve Vodafonu?

Mé kočkování s Vodafonem se snad blíží ke konci. To snad je napsáno schválně, protože dnes se opět stalo něco, čemu nerozumím. Ale začnu po pořádku. Protože se mi z Vodafonu stále nikdo neozýval, naštvala jsem se a vybrala si jako nového operátora T-mobil. Ze všech těch nabídek, které jsem srovnávala, mi vyšel nejlépe. Budu mít opět volání a SMS neomezeně do všech sítí, mobilních dat o něco více a navíc si zařizuji i pevný internet. Dohromady mne to vyjde…

Přečíst Read More

Co se to děje ve Vodafonu?

Co se to děje ve Vodafonu?

Co se to děje ve Vodafonu? Ano, opravdu by mne to zajímalo. Jsem jeho zákazníkem už od doby, kdy jsem si pořídila svůj první mobilní telefon. Vždy jsem s ním byla spokojená, chválila ho a doporučovala. Taky jako dlouholetému zákazníkovi mi to přinášelo výhody. Můj tarif obsahoval SMS a volání do všech sítí zdarma, nějaká data k tomu a procentní slevu na paušální platbě. Až do letošního roku. V únoru jsem si u Vodafonu telefonicky obnovila končící smouvu. Několikrát jsem…

Přečíst Read More

Napsala jsem pohádku

Napsala jsem pohádku

Napsala jsem pohádku o beránkovi Truldovi. Krásnou pohádku, to přece vím. Jenomže ji zde zatím nemůžu vyvěsit, ono se mi to nějak zašmodrchalo. Počítač zase dělá naschvál. Ale ať, já stejně zvítězím, jen mi to dá trochu zabrat. Ale bylo mi líto, že sem někteří nahlédnete, nic nového neuvidíte a nevrátíte se. Tak jsem usoudila, že vám sem napíšu tuhle informaci. Napsala jsem pohádku a ještě se bude něco dít. Něco chystám. Tak zase nakoukněte jo? Třeba zítra, pozítří…, prostě…

Přečíst Read More

Takové divné hučení

Takové divné hučení

Počasí se určitě zbláznilo. Všechno zraje aspoň o měsíc dříve a ještě k tomu skoro dohromady. Nestačím sklízet, spotřebovávat či zpracovávat a konzervovat. Už mám za sebou třešně, višně, ze zeleniny hrášek, fazolky, česnek a cibuli, průběžně trhám okurky nakladačky i salátovky. Brambory k obědu si podhrabávám už pěkných pár dní a dívala jsem se, že sousedi je už mají sklizené. Mne teď nejvíce zaměstnává sběr hrušek a švestek na kvas.  Hrušky (dříve byly zralé a padaly v září) už…

Přečíst Read More

Záhada zavřeného pokoje

Záhada zavřeného pokoje

Skutečně. Je to záhada. Oč jde?  Šla jsem si chystat snídani, když jsem si vzpomněla, že bych si k ní mohla dát i banán. Ty mám uloženy v míse v jiném chladnějším pokoji. Banán jsem  odložila na kuchyňskou linku, namazala si housku máslem, přidala na ni sýr a zalila si kafe.  Máslo a sýr jsem vrátila zpět do ledničky a ostatní jsem si donesla ke stolku. Zakousla se do housky, a uvědomila si, že na stole chybí ten banán. Trošku…

Přečíst Read More

Je strašidlo rozpustné? aneb Jedeme dál

Je strašidlo rozpustné? aneb Jedeme dál

Projekt na HitHitu skončil úspěšně. Nezáleží  na tom, jakou kdo částkou přispěl. Mne potěšila a zavázala vaše důvěra. Knížka vyjde na podzim, na ni si budete muset  (jak jsem už psala v projektu) chvíli počkat. Ale první Pohádku na přání mám už rozepsanou a další budou hned následovat. Překvapilo mne i to, kolik z vás přispělo opravdu jen z dobrého srdce a nechce dárek. I na vás ale budu vzpomínat a doufám, že se vám budu moci aspoň nějak odměnit….

Přečíst Read More

Sucho a otvírání pramenů IV.

Sucho a otvírání pramenů IV.

Večer jsme strávily v naprosté pohodě a v neděli ráno nás opět vítalo modré nebe a sluníčko. Při odjezdu jsme si navzájem kontrolovaly, zda máme mobily, já byla objektem nejčastějších připomínek. “Máš mobil?” No jasně, že jsem ho měla. Tentokrát jsem si ho hlídala jak to pověstné oko v hlavě. Slunce nám tentokrát svítilo celý den. Prameny byly otevřené, všude vládl smích, muzika, tanec. Po obědě se jsme se začaly pomalu loučit, dámy postupně odcházely na vlak. Já jsem šla…

Přečíst Read More

Sucho a otvírání pramenů III.

Sucho a otvírání pramenů III.

Druhý den ráno jsme opět vyráželi za slunečného dne. Na nádraží v Luhačovicích byl sraz s dalšími členkami naší skupinky. “Až tam budeme, zavolám Majce na mobil,” říkám v autě – a v tom si uvědomuji šokující informaci. Mobil zůstal doma na nabíječce. “Prozvoňte ji někdo,” honem zachraňuji situaci, “řekněte, že je tam budeme čekat, že nemám mobil!” Stalo se. Po zaparkování – k mému údivu bylo volných míst ještě dost – jsme se vydali k nádražní budově. Vlak právě…

Přečíst Read More

Sucho a otvírání pramenů ll.

Sucho a otvírání pramenů ll.

Ráno vytahuji žaluzie – nebe jako vymetené. Meteoskop svou předpověď poněkud poopravil a déšť přesunul na další den. Jenomže tak učinil i ten následující den, a ten další… Prostě i nadále bylo sluníčko, modrá obloha a sucho. Okna selhala a voda na zalévání ze sudu ubývala. Ne jinak tomu bylo i v pátek. Ledabyle jsem do kabelky hodila deštník, pršet stejně nebude, a rozjela se do Luhačovic. Má přijet první skupina známých a kamarádek, dvě z nich pak pojedou se…

Přečíst Read More

Sucho a otvírání pramenů l.

Sucho a otvírání pramenů l.

Sucho, sucho, sucho. Tahle slova zní v rozhlase, televizi, vyskakují na mne při otevření počítače. “Jen aby mi vydržela voda,” dumala jsem. “Je jaro, ty nejteplejší měsíce máme teprve před sebou!” S těmito myšlenkami jsem nakráčela k hadici rozvádějící vodu ze studny a otočila páčkou. Musí se pozalévat. Prsk, prsk, odpověděl kohout na akci. Pak se ukázal tenký pramínek vody a znovu na mne zaprskal. “No nazdar,” lekla jsem se. “Že bych byla opravdu už začátkem května bez vody?” Bezradně…

Přečíst Read More

Hurá na zahradu.

Hurá na zahradu.

Já teď byla v jednom kole. Pořád něco a navíc v nedalekých Luhačovicích bylo tento víkend “Otvírání pramenů”. Sešly jsme na několik dní kamarádky z blízka i daleka, smály se, povídaly, komentovaly a věčně se hledaly. Hlavně v sobotu, když jsem já jako jedna z řidiček zapomněla doma telefon. Mám v hlavě o té naší akci povídání, ale musíte na něj počkat do zítřka 🙂 Teď jdu na zahradu, pomazlit psa, dohlédnout, jestli kočkám už konečně zabraly nové antiklíšťatové obojky…

Přečíst Read More

Čas plnění snů aneb Když se babička zblázní

Čas plnění snů aneb Když se babička zblázní

Jak jen ten čas letí. Není to tak dávno, co mi bylo dvacet. Dívala jsem se na svět očima zeleného mládí, které má ještě všechno před sebou. Co všechno jsem chtěla udělat, vyzkoušet, jak velké plány jsem tehdy měla. Věděla jsem, co dělají špatně ti starší, a byla jsem přesvědčená, že já to budu dělat líp. Ti starší jsou přece už otupělí, zaběhnutí ve svých kolejích. Stáří pro mne začínalo někde hned po čtyřicítce. A co teprve důchodci! To byli…

Přečíst Read More

HitHit a já

HitHit a já

Že jsem napsala knížku, jsem už tady psala. Že mi ji vzali v nakladatelství Petrklíč k vydání, jsem taky psala. A teď mám důvod k jásotu zase. Konečně byl spuštěn můj projekt, o kterém jsem tak dlouho mezi známými mluvila. Jeho účelem je – jak jinak – shánění peněz, které já potřebuji k spolufinancování vydání knížky. Proto jsem hledala způsoby, jak na to. A narazila jsem na výraz crowdfunding. Znáte ho? Slyšeli jste o něm? Víte, co to je a…

Přečíst Read More

Jaro a březen

Jaro a březen

Tak jsem tady zase chvíli nebyla. Totiž, já tu byla, ale nepsala. Ještě přesněji, psala jsem, ale nezveřejňovala to. A taky jsem dělala i spoustu jiných zajímavých věc. Tak například – pracovala jsem na zahradě. Ostříhala jsem růže a od jedné – keřové anglické, která dosahuje výšky až tři metry a každý rok nádherně a bohatě kvete – jsem dostala parádní ťafku trnitým šlahounem přes pusu. Já to s ní myslím dobře, okopávám ji, přihnojuji, prosvětluji a zkracuji výhony, aby…

Přečíst Read More

Olomouc, tatarák a dětská bezprostřednost

Olomouc, tatarák a dětská bezprostřednost

Byla jsem zase jednou na návštěvě v Olomouci. Kromě jiného jsme se s dcerou domluvily, že si zajdeme někam na tatarský biftek a vnuka vzmeme sebou. Chodíme někam na jídlo opravdu vyjímečně, tak jsme si to chtěly zase jednou užít. “Co je to?” projevil vnuk zájem hned po vstupu do vybrané hospůdky. Za prvé tam stála socha v brnění, za druhé měly některé stoly barové sezení. Pokud nevíte (tak jako já do této doby) co to je, tak stoly i…

Přečíst Read More

Jak zvoní jaro

Jak zvoní jaro

Mračím se nad klávesnicí a v hlavě mi šrotují slova a věty. Vymýšlím pokračování jedné pohádky. Nemůžu se soustředit, něco mne pořád ruší. Uvědomila jsem si to až po chvíli – někde něco zvoní. Tlumeně, z dálky… Kde mám mobil? Někdo mne prozvání, kde jsem ho zase, zatraceně, nechala? Vyskočila jsem a chci pro něj běžet do vedlejší místnosti, když v tom mi padl pohled na stů. V poklidu, mlčenlivě tam odpočívá mobil. Takže ten to není. Co to ale…

Přečíst Read More

Notebook

Notebook

Před dvěma dny jsem si přivezla domů nový notebook. Velkou krabici jsem doma postavila na stůl a šla po svých. Normálně jsem neměla odvahu ji otevřít a pustit se do toho. Zalekla jsem se nového učení, hledání programů a zadávání hesel. Až k večeru jsem krabici otevřela, vytáhla notebook a připojila. Lidičky, naskočil hned! Já jsem totiž zrovna v prodejně požádala takového velmi šikovného mladého muže, aby mi ho zprovoznil. Měl pochopení a pustil se do práce. Když jsem ho…

Přečíst Read More

Krmítko

Krmítko

Sedla jsem si počítači, v hlavě srovnávám slovíčka do vět dalšího příběhu. Něco mne ale ze soustředění ruší. Až po chvíli jsem si uvědomila, že je to nějaký tlukot, a začala jsem pátrat, co se to kde děje. Zdroj jsem našla, až když jsem se narovnala a odklonila od počítače, protože pracovní koutek mám umístěný těsně u okna a jeho silný rám mi bránil při výhledu na ptačí krmítko. Na krmítku sedí strakapoud. Pečlivě si vybere semínko slunečnice, a pak…

Přečíst Read More

Pauza

Pauza

Měla jsem teď zase delší pauzu, já vím. Ale nějak nestíhám. Trochu cestování, trochu marodění, nějaké starosti a hlavně trucující počítač.  Tak ten budu mít vyřešený už co nevidět, příští týden si pro něho jedu, kdyby trakače padaly, hrom bil a vítr fičel. Tož tak. Za to vám sem ještě dnes vložím – když ne celou, aspoň další díl pohádky na přání – Olinko, promiň, že to trvá tak dlouho, já se polepším. A ještě jedna informace – jak jsem…

Přečíst Read More

i60 a my

i60 a my

Včera jsem se vrátila z Prahy. Ne z hradu, jak by se podle úvodních slov mohlo zdát, ale byla jsem na setkání lidiček z portálu i60. Že se tam chystám, jsem tady už psala. Lidičky, to byla šou 🙂 Vítali jsme se s přáteli, se kterými jsme se už znali osobně, nadšeně se seznamovali s těmi, se kterými jsme se dosud znali jen podle jména z portálu. Hodovali jsme, samozřejmě trochu popíjeli, ale hlavně jsme se smáli, zpívali, tancovali, vzpomínali…

Přečíst Read More

Vyhrála jsem v soutěži s upozornujeme

Vyhrála jsem v soutěži s upozornujeme

Kdo z nás se občas nezúčastnil nějaké soutěže, sázky, nebo aspoň nepodal Sportku či si koupil los? Asi by se takových lidí našlo málo. Já patřím k těm, kdo občas rádi štěstí pokouší. Musím tedy říct, že výsledky mám minimální. Na portále Upozorňujeme.cz, kde jsem členem, byla (kromě jiných) vyhlášena “Vánoční soutěž” se zajímavými cenami. Stačilo odpovědět na čtyři otázky, trefit se do vyhrávajícího pořadí – a mohli jste si vybrat výhru. Já měla pořád spoustu jiných aktivit, takže jsem…

Přečíst Read More

Bilancování a barevný svět

Bilancování a barevný svět

První týden nového roku máme za sebou a já teprve bilancuji. Ač to jinak zásadně nedělám, loňský rok mne přiměl dát si nějaká předsevzetí. Tak třeba shodit pár kilo, a za odměnu jet na zájezd do Alp. Splněno na sto procent 🙂 Nebo – při založení tohoto blogu jsem dala sama sobě lhůtu jeden rok na jeho rozjezd, abych se dostala do širšího povědomí a měla své čtenáře. Doufám, že se mi to také podařilo, ale tady musím hodnocení nechat…

Přečíst Read More

Kandidát na pohádku za prosinec je ….

Kandidát na pohádku za prosinec je ….

Ten čas tak letí. Je nejen konec roku, ale i měsíce, a já jsem sem ještě nenapsala, kdo je kandidátem na pohádku za měsíc prosinec. Tentokrát má z nových pisatelů komentářů nejvíce Olga. Maruško – Marjánko, tobě se omlouvám, že jsem ještě nedopsala pohádku za listopad, bylo toho moc. Potřebuji dopilovat závěr, ale s těmi svátky…., tak ještě chvilinku, jo? Užijte si všichni Silvestra, do Nového roku vám přeji, ať nikoho nebolí hlava a žaludek, a do nového roku 2018…

Přečíst Read More

Vánoce, zvyky a přání

Vánoce, zvyky a přání

Máme je zase tady. Vánoce. Už dávno je neprožívám jako kdysi. Jako malá holčička plná radostného očekávání, co mi letos Ježíšek nadělí. Jako maminka dvou malých dětí, která pro změnu vnímala jejich radostné vzrušení a hledala pro ně ty nejhezčí dárečky. Na tuhle dobu vzpomínám nejraději. Třeba jak jsem pekla cukroví. Měla jsem – a dodnes mám – ve zvyku si těsta na cukroví připravit v jeden den, uložit je do ledničky a péci z nich až v dalších dnech,…

Přečíst Read More

Chvála dobrým sousedům II.

Chvála dobrým sousedům II.

Jedu na do Maďarska, na jednodenní výlet do termálů. Dostala jsem to jako předčasný dárek k Vánocům. Jak se tak těším a plánuji, co sebou vzít, najednou jsem si uvědomila dost závažnou věc. Budu z domu i přes noc a má mrznout. A já vytápím dům krbovými kamny, a když nebudu doma… Brrr, vrátím se do zimy! Tak to tedy ne. Musím si pustit plyn – totiž plynový kotel. Nastavím termostat a bude teplíčko. A šla jsem kotel na plyn…

Přečíst Read More