Povídání od Matyldy

Dnes je to třetí den po injekci a už druhý den jsem bez problémů. V podstatě nemám ohledně očkování co psát –  pozdější komplikace se mi snad už také vyhnou. Pokud by se přece jen objevily, určitě bych se vám s nimi svěřila také. Jindrovi nebylo vůbec nic a myslím, že ani nebude. Prostě chlapi to maj´asi jinak. Zcela jistě to tedy můžu tvrdit o Jindrovi a slyšela jsem, že to tak má i Chuck Norris. Podle informací bychom měli…

Přečíst Read More

Uf, ještě je už dnes. Včera večer jsem se cítila opravdu mizerně. Bolest svalů, hlavy, únava, trochu zvýšená teplota.  Prostě přesně jak se uvádí v poučení -“Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku”. Nejhorší pro mne bylo opravdu ta neschopnost se soustředit a vydržet u jedné činnosti. Nakonec jsem si vzala jeden Panadol – a pak si hubovala, proč jsem to neudělala dřív. Do hodiny mi bylo dobře. Já se totiž pořád snažila přesvědčit sama sebe, že je zbytečné na to…

Přečíst Read More

Včera večer po první dávce vakcíny AstryZenecy byla pohoda. Všechno jako jindy, spát jsme šli také v pohodě a spali až do rána bílého. Dnes je trochu hůř. Od rána mne bolí mne svaly, jsem nevrlá, unavená.  Posedávám a opět vstávám, nejde mi to vydržet dlouho na jednom místě a u jedné činnosti. Nejhorší na tom je, že tomu mýmu chlapovi nic není. Jako by žádnou včeličku nedostal. Už jsem mu za to vybrblala, co je to za spravedlnost na…

Přečíst Read More

Je to tady. Dnes s Jindrou jedeme na očkování první dávkou vakcíny proti Covidu do ordinace obvodní lékařky. “V ordinaci ale dostaneme Astru,” dumala jsem nahlas, když jsme před časem přemýšleli, zda se registrovat v ambulanci či očkovacím centru. Dávali jsme dohromady plus a mínus, nakonec ale vyhrála přece jen obvoďačka. Za prvé ji máme o hodně blíž než to Centrum a za druhé … “Koho mají oběsit, ten se neutopí!” shodli jsme se nakonec a veškeré informace o komplikacích…

Přečíst Read More

Máme tady konečně jaro. Ne, že by to při pohledu z okna tak zrovna vypadalo. V noci na neděli (dnes máme pondělí) bylo na teploměru mínus devět a celý následující den sněžilo. Dnes je jasno a vypadá to, že v noci bude opět pěkně mrznout. Naštěstí nám v dalších dnech předpovědi hlásí oteplení. No, ale počasí není ten hlavní důvod, proč teď sedím nad klávesnicí. Já začala bilancovat svůj poslední prožitý rok. Nemyslím kalendářní, ale ten průběžný. Událo se toho…

Přečíst Read More

Na rozdíl od loňské teplé zimě se mi ta letošní líbí. Vůbec mi nevadí, že začala trochu později než nařizuje kalendář a počkala si, až  se změní letopočet. On byl celý ten loňský rok vůbec na pr….., ale co vám to tu budu vypisovat. Víte to zrovna tak jako já. A tak mne příchod studeného počasí potěšil. Sněží, mrzne, do toho chvílemi svítí slunko, sníh se jiskří a všechno to láká ven. “Postavím sněhuláka,” oznámila jsem Jindrovi, který právě znaveně…

Přečíst Read More

Napsala jsem článek o Coronaviru. Pak jsem ho smazala. Měla jsem totiž nutkavý pocit, že se i já k tématu musím vyjádřit. Potom jsem zjistila, že nemusím. Také proč? Všichni už víme, o co jde. Každý z nás se už v tématu orientuje podle svých pohnutek a momentálních nálad. Hlavně taky podle toho, jaké informace je ochoten k sobě pustit a přijmout. Takže jen připodotknu, že mne pan Václav Klaus ničím nepřekvapil, jen potvrdil to, co si o něm myslím….

Přečíst Read More

Už jsem sem dlouho nepsala. Ne, že by nebylo o čem, naopak, bylo toho až moc. A tím vůbec nemyslím světovou coronavirovou pandemii a různá omezení z ní vyplývající. To vše se mých letošních zážitků dotýká jen okrajově. Těch prožitků, událostí a změn bylo letos až až – a to ještě nemáme konec roku.  Navíc – jsem nejspíše jedna z mála, kterým Covid přispěl do života pozitivně. Ale psst, o tom možná až někdy později.  Všechno to sem postupně napíšu….

Přečíst Read More

Už několik týdnů sledujeme, jak se po světě šíří nová nemoc. Napřed většinou nevšímavě a povzneseně (dokonce místy i trochu škodolibě). Co je nám přece po tom, co se děje v Číně. Pak nechápavě, jak rychle se nákaza šíří po světě. Znepokojeně ze situace v Itálii a Německu. Teď už následky světové pandemie dopadly i na nás. Máme to tady. Karanténa. U Olomouce jsou dokonce uzavřené některé obce. Co se dá dělat, myslím, že jsme si o to lidstvo jako…

Přečíst Read More

Ten letošní rok mi nezačal ale vůbec dobře. Místo sněhu a mrazu přišly vichřice, z nichž mi ta první – Sabina – zrušila kus střechy. Napršelo mi do obýváku přes zateplený strop a sádrokartony, a na stropě voda zanechala ošklivé mapy. Pak jsem šla na operaci oka – a pro velký (ne)úspěch se bude zřejmě akce opakovat. Odešla mi pračka. Koupila jsem novou – a nyní po měsíci provozu marně čekám na opraváře, který se mi měl ohlásit do dvou…

Přečíst Read More

Ráno svítilo sluníčko, teď je zase zamračeno a chvikami z toho nebe něco padá. A ještě občas se objeví silný náraz větru. No a co. Je přece únor, zima k zimě patří – i když já bych brala spíše tu zimu bílou než to šedo černo, co je letos venku. Naštěstí je sníh aspoň v jiných krajinách. Například v Italských Alpách. Napsala jsem to proto, že jsem se teď zvedla od televize, dívala jsem se na MS v biatlonu. Podělím…

Přečíst Read More

Už je to tak. Máme 8. února – já sem nenapsala ještě ani řádek. Ještě že Zuzana píše tak krásné verše a tak jsem zde mohla zveřejnit aspoň jednu z jejích básní. Měla jsem k nepsaní několik důvodů. Za prvé mne zlobily oči. To je už vyřešeno. Druhý problém byl hůř řešitený. Bylo to moje dilema – stojí to za to psát? A když už něco napíšu, stojí to za to zveřejňovat? Čte vůbec někdo mé příběhy, pohádky, Deník…. Což…

Přečíst Read More

Tak haló, haló, na můj naštvaný mail z včerejšího večera se mi eshop ozval. Omluvili se a nabídli stavebnici novou, druhou si odvezou. A zase zádrhel, tentokrát z mé strany. Já si tady už několikrát stěžovala, že mne zlobí stahování fotek sem do počítače. Pokaždé musím někoho obtěžovat s prosbou o pomoc.  Když jsem se o to pokoušela naposledy někdy před třemi týdny, fotky jsem stáhla, počítač je uložil – a odmítl mi ukázat kam. Volala jsem tedy SOS synovi….

Přečíst Read More

Jsem naštvaná. Dopálená. Zklamaná. Objednala jsem si v jednom internetovém obchodě stavebnice pro vnuky. Kluci jsou stejně staří, dostanou ji oba v jeden čas, takže jsem chtěla koupit dvě stejné. Když jsem si do toho obchodu zavolala, měla jsem radost, jak sympatická paní mi to zvedla. Protože, co si budeme povídat, zatím jsem toho přes internet moc nekoupila, a tak jsem měla trochu obavu, abych něco nepopletla. Takže já jí oznámila, jakou stavebnici potřebuji ( Merkur 015 – Raketoplán), domluvily…

Přečíst Read More

Tak mám doma první  první vánoční návštěvu. Ještě k tomu nezvanou. Ráno drze vkráčela hlavními dveřmi a nechce odejít. A to jsem jen pro ni nachystala občerstvení a navíc zabezpečila dveře, abych jí zabránila vstupu do pokoje. Prostě a zkrátka, ráno si jdu pro poštu. Odemknu, otevřu dveře …. a na prahu stojí tlustá myš. Než jsem se vzpamatovala, měla jsem ji v předsíni. Zabydlela se okamžitě za předsíňovou stěnou. Ta je napevno přišroubovaná ke zdi, takže ji nemůžu odtáhnout…

Přečíst Read More

Je šedivé ráno, do Vánoc pár dní. Za dveřmi do prádelny poštěkává pes, slyším tam i mňoukat kočku Bětku. Nelíbí se jim, že nyní chodím málo na zahradu. Chybí jim větší kontakt, mazlení, drbání v kožíšku, i hubování, když se mi Ferda plete pod nohama či si Bětka domů donese živou myš. Dnes jsem za nimi podívat už byla. Dostali do misek dobrotku z konzervy a samozřejmě i pohlazení. A už tam pofňukávají zase. Ferda to má dobré. Občas ho…

Přečíst Read More

Včera jsem byla na kurzu vaření. Fakt, já stará bába a šla jsem na kurz vaření. Nebo že bych ještě nebyla tak stará? Že bych se i já mohla ještě učit něčemu novému? No prostě a zkrátka, přihlásila jsem se a zúčastnila. Abych vám tu nemusela dlouze vysvětlovat, o co šlo, zkopírovala jsem sem pozvánku. Kurz o vaření se konal už po třetí. Ten první jsem nějak nezachytla, druhý byl o tofu a robi mase. To tedy není zrovna moje…

Přečíst Read More

Chodily jsme se sestrou po lese, na zádech batohy, v ruce košík, v tom mém leží nožík a dva hříbky. Košík a deklarovaný úmysl jít na hřiby byly víceméně jen zástěrkou pro výlet do lesa, pro naši touhu užít si poslední krásné a teplé dny letošního roku. V lese se střídaly smrčiny se shluky vysokých dubů, pod nohama nám praskalo jehličí a šustilo barevné listí. Ptáci nebrali ohled na datum v kalendáři a vyzpěvovali do světa svou dobrou náladu. Už…

Přečíst Read More

Posledně jsem si jen tak posteskla – a nevěděla jsem, jak moc je mé postesknutí pravdivé. Také se vám to stává? Že něco/někoho hledáte, postrádáte, utěšujete se, že je to jen náhoda a vše se zase dá do pořádku – a pak zjistíte, že vaše podvědomí mělo pravdu? V ten den, kdy jsem si tady tak posteskla, mi zemřel kamarád. Dobrý kamarád, vlastně ten nejlepší. Mohla jsem si mu postěžovat, když mne něco trápilo,  držel mi palce, když jsem se…

Přečíst Read More