Povídání od Matyldy

Pejsek Ferda měl v mém životě nenahraditelnou úlohu, nikdy na něj nezapomenu. Jenže Ferdýsek už není. Dokud tu byl s námi, předsíň a prádelna se musela účelově dělit. Pes bydlel na zemi, kočky si mohly vybrat i vyhlídkové terasy. V noci a v zimě stejně všechny vlezly do jednoho pelíšku k Ferdovi, a všichni navzájem si hřáli záda. Přísně se ale odělovaly prostory stravovací. Jasně, do psích granulí se kočky nehnaly. Zato ty kočičí Ferdovi chutnaly znamenitě, proto misky koček…

Přečíst Read More

Byl to den jako každý jiný. Ráno jsem vstala, udělala obvyklé úkony, roztáhla žaluzie na oknech. U prosklených dveřích na dvůr jsem si uvědomila, že dvůr je prázdný. Obvykle na schůdkách už stepuje Ferda. Čumákem naráží na sklo a poloslepýma očkama se snaží za ním zahlédnout sebemenší pohyb. „Zaspal’s, kamaráde,“ myslím si trochu škodolibě. Jenže když otevřu dveře do zadní předsíně, zjišťuji, jak moc jsem se zmýlila. Ferda leží na zemi, počuraný, poblinkaný, nereaguje. Jen malé tělíčko sebou občas trochu…

Přečíst Read More

S údivem zírám, jak je to už dlouho, co jsem sem vložila poslední článek. Ten čas tak letí! Pořád se něco děje. Zajeli jsme si na jednodenní návštěvu do termálů, krásně jsem se tam nahřála a vyčvachtala. Pak jsem trošku omarodila. Dostala jsem… no, jak se tomu slušně říká? Prostě příšerně mne bolelo břicho. Také jsme byli na návštěvě u dcery. Pokecali, s vnukem Honzíkem jsem vedla filozofickou rozpravu, a hlavně – vnučka Lidunka oslavila tři roky. Fakt ten čas…

Přečíst Read More

Na teploměru za oknem dnes bylo sedmnáct stupňů nad nulou. Kočky jsou k nám nezvykle mazlivé a v zápětí se navzájem prohánějí a příšerně u toho vřeští. A to jsou prosím všechny kastrované. Ferda se klidí stranou a tam čeká, až je to přejde. Ptáci vyzpěvují a překřikují se, kdo z koho. Začínají kvést první květiny. Jaro je tady. Fakt a doopravdy.  A to máme teprve únor. Občas mne napadne – jaké počasí nás čeká v květnu a nebo v…

Přečíst Read More

Je sobota, obyčejné ráno. Mechanicky upíjím z hrnku ranního kafe, v poklidu klímám. Něco mne ale ruší. Nějaký zvuk… je to hudba? Ne to je něco jiného… Až po chvíli jsem určila původ té zvláštní tlumené muziky. To si zpívají krbová kamna. Uklidněna opět usrknu z hrnku a pokračuji v pomalém probouzení mozkových funkcí. Jenže opět mne něco ruší. Ptačí křik přímo u okna. Co se to tam děje? Že by opět některá z našich kočičích slečen zaujala loveckou pohotovost…

Přečíst Read More

  V neděli skončilo v Novém Městě na Moravě mistrovsví světa v biatlonu. My doma jsme fandili o sto šest, i když to našim letos moc nevycházelo. Škoda – ale co naděláme. Za to organizátoři se ukázali jako jedničky.  Teploty hodně nad nulou a přesto byla na trati vysoká vrstva sněhu. Moc se mi líbily záběry z dronů – hnědá a zelená krajina a mezi stromy se vine různě kroucená bílá stuha. Takové pohádkové. A diváci byli vůbec úžasní. Fandili…

Přečíst Read More

Prší a za oknem je silně nevlídno. Ještě že jsme včera nečekali a opravdu vyjeli na kolech. Nejezdíme nějak riskantně, dáváme přednost jízdě po cyklostezkách, a pokud musíme po silnici, vždy se snažíme neohrožovat sebe ani okolí. Ale ten pocit svobody ….  prostě jezdím na kole opravdu ráda. I když vím, že je spousta lidí, kteří cyklisty nemají rádi. Vrchol tomu dal jeden mladý muž loni v létě. Byli jsme výletě na přehradě Pilská, okolo přehrady vede stezka označená pro…

Přečíst Read More

To jsem tomu dala. Na zítra podle počasí plánujeme si znovu vyjet na kolech – a já si uvědomila, že jsem se původně  s vámi chtěla podělit o radost z výletu prvního. Naplánovali jsme si jen krátkou cestu, na poprvé po zimní přestávce jsme nechtěli pokoušet osud a své štěstí. Od nás do Pitína, tam odbočka do lesa k Orlovně. Na podzim, při jednom z posledních cyklovýletů, jsme zjistili, že od Orlovny vede dál do lesa nová asfaltová cesta. Nebyla…

Přečíst Read More

Máme tady zase sobotu. Po několika smutných dnech pod mrakem a občasným deštíkem předpověď včera nahlásila teplo a sluníčko.  A protože tak má být i dnes (zítra prý bude zase pršet), rozhodli jsme se dopoledne vyrazit poprvé na kola. Start jsme nakonec o pár hodin odložili, protože jsme zapoměli na fašankový průvod masek – a já byla zvědavá. Do naší ulice přišli brzy. Napřed místní dechovka, pak dlouhý roztahaný průvod dospělých i dětí v maskách. A mezi nimi místní hasiči. …

Přečíst Read More

Tak jsme zrovna lovili myš. Všichni, co nás tu doma je. To si tak s Jindrou sedíme každý se svou knížkou na gauči. Pohodička, teplíčko, spokojenost. Jen jedna věc nás ruší. Zpoza dveří do prádelny se ozývá nějaký šramot. Mne to moc nevzrušuje, tyhle zvuky znám. Některé z nich identifikuji jako bouchnutí ocásku do dveří, další jako poskakování pinpongového míčku (kde ho ty potvůrky měly schovaný?), prostě kočičky si hrají. Za to Jindra se nemohl začíst. Když už to trvalo…

Přečíst Read More

Potřebuju si trochu postěžovat. Že máme doma dědečka, pejska Ferdu, většina z vás už ví. Starému pánovi je už šestnást roků. Já vždycky říkám, že má štěstí, že je pes. Neví, že je starý, tak mu to absolutně nepřekáží. Prostě běhá, občas se honí s kočkami, krade jim myši, dělí se s nimi o pelíšek.  Řekněte sami, kolik starých pánů může do světa hlásat, že každý večer spí se dvěma mladými kočkami? Ve vší počestnosti, samozřejmě. Člověk v letech se…

Přečíst Read More

Tak k nám opravdu přišla zima. Začátkem ledna bylo něco pod nulou a napadl sníh. Média se předháněla v titulcích – kruté mrazy, na horách až mínus dvacet, tam a tam napadlo tolik a tolik centimetrů sněhu, auta na dálnici bourala, protože řidiči většinou nepřizpůsobili rychlost počasí. Trochu mne to udivilo. Je přece zimní období, vzpomínám, kolik sněhu bylo za mého dětství. A jak jsem své dvě malé děti navlékala do zateplených kombinézek,  když jsem je vedla ráno do školky….

Přečíst Read More

Zdravím všechny v novém roce. Vím, že je to hodně opožděné, ale snad vás to potěší i teď. Měla jsem znovu delší psavou pauzu, ale tentokrát zdůvodněnou. Koncem listopadu na nás opět přišel Covid, pak pár dní na zotavenou, a pak jsem si přivolala bolest zad. Fakt já sama. Prostě a zkrátka – po Covidu jsem  měla nějaké resty a chtěla jsem je dohnat v jednom dni. Záda mne varovala a já jejich signály už znám a respektuji. Vždy okamžitě…

Přečíst Read More

Nemám ráda podzim. Počasí je na prd a večer brzy tma. K tomu když si otevřu notebook či pustím televizi, tak na mne letí jedna jobovka za druhou. K válkám se vyjadřovat nebudu, děsí mne. Jak někdo může jen tak mučit a zabíjet ženy a děti? U nás zase straší Feri, Cimický! Na těchto posledních dvou kauzách mne nepříjemně překvapilo, kolik lidí je schopno násilí na ženách omlouvat – nejvíc je to znát u kauzy Cimický. Jsou běžné hlášky jako…

Přečíst Read More

Asi si zavedu novou rubriku. Jen co seženu nějakého pomocníka, můj blog už potřebuje nějakou zásadní inovaci a tyhle mé rekonstrukční schopnosti neinovují. Bohužel. Ta rubrika se bude jmenovat Život tropí hlouposti a podělím se v ní o takové ty maličkosti, co mne rozesmály. Překlepy, přeřeky a podobně, a můžeme se potom tomu smát společně. Třeba nějakou perličku pak přidáte taky. A teď mne napadl i podtitulek – Za svět veselejší. Protože na světě se toho poslední dobou děje tolik…

Přečíst Read More

Tak se nám to ve světě zase hezky mele. U slovíčka “hezky” jste jistě pochopili, jak je myšlené. Je to je částečně ironie, částečně zoufalství + obavy z dalšího vývoje a zárověň nechuť ke všem agresorům. Uvažovala jsem, jestli se zde nemám přidat a také začít vyjadřovat své názory. Ale pak jsem si řekla NE. Taky proč? Těch odborných i laických politologů je po celé republice a ve světě dost. Já už nic nového nevymyslím. Svůj názor na všechno to…

Přečíst Read More

Je to opravdu tak. Máme totiž doma mnohem lepšího metereologa, než jsou paní Honsová a další. Naše kočka Mia je mazel. Dovezli jsme si ji před dvěma roky na jaře  jako kotě, i s její sestřičkou Majou. Obě to jsou kočičky venkovní s tím, že mají přístup psími dvířky do zadní předsíně. A také to jsou malé provokativní potvůrky. Nenápadně se snažívají vniknout do bytu, někam zalezou a chechtají se nám.  Čekají, kdy je chytíme a s patřičným slovním doprovodem…

Přečíst Read More

Tak že by opravdu už přišel podzim? Včera jsem tomu ještě moc nevěřila. Mezi mraky vykukovalo sluníčko a bylo teplo. Jen vítr byl trochu silnější, ale střechy to nebralo. Byla jsem se projít po zahradě a všimla si, že se příroda se snad probouzí už do dalšího jara. Schválně jsem vám to vyfotila. Dnes se ale opravdu ochladilo. Teď večer jsem koukla na teploměr a zírala. Rtuť (totiž líh či co to teď do těch sloupců dávají) klesá pod deset…

Přečíst Read More

Na konečné rozhodnutí, zda “Ano nebo Ne”, mám pořád ještě čtrnáct dní. Dnes vám radši napíšu o tom ďasíkovi, co ho máme někde v okolí domu. To je tak. Už jsem mockrát psala, že máme doma psa a tři kočky. Všichni čtyři bydlí v zadní předsíni. Mají tam volný přístup psími dvířky. Občas se odtud ozývají příšerné zvuky, to když si Mia s Majou hrají, a nebo se rozhodnou ujasnit si, kdo je tady šéfem. Starousedlíci (Ferda a Bětka) se…

Přečíst Read More

Ano nebo ne? Pokračovat nebo zrušit? Máte pocit, že jsem se – no, jak se to řekne slušně? Že jsem se zbláznila? Ale kdepak. Ale  mám posledních pár týdnů (spíše měsíců) dilema. Přemýšlím o tom, že svůj web Matyldino povídání prostě zruším. Proč? Dvakrát prodělaný Covid se na mně podepsal. Hlavně tedy fyzickými problémy, ty jsou – nebo byly – nejsilnější a nejprokazatelnější. Ale i psýcha dostala zabrat. Docela se mi vytratila chuť psát, sednout k počítači a podělit se…

Přečíst Read More

Uf, tak snad už bude se mnou líp. Mám za sebou potřebné RHB, různá vyšetření, relaxace – postkovidový syndrom se zdá být na ústupu – ne-li rovnou zlikvidovaný. Postupně začínám zvyšovat zátěž, troufám si na stále delší výlety. V sobotu 17. června jsme se s Jindrou rozhodli mou kondici vyzkoušet a vyrazili jsme do Starého Hrozenkova. Probíhal tam zrovna od pátku do neděle Folklorika fest, a my jsme usoudili, že pro nás bude nejzajímavější právě sobota. Uf, tedy dalo mi…

Přečíst Read More

Tento článek jsem zveřejnila v roce 2023 jako svou zkušenost s touto firmou. Letos jsem jen dopsala dodatek. ……………………………………………………………… V jednom svých článků zde zveřejněných jsem se rozhodla, že jaro bude! A začala konat. Koupili jsme si s Jindrou na e-shopu foliovník. Objednali, zadali údaje, balík přišel. Foliovník jsme koupili u  firmy TV PRODUCTS CZ s.r.o. Tuhle firmu si zapamatujte, pokud se jim v budoucnu vyhnete, pravděpodobně si ušetříte spoustu problémů. O co jde? K rozbalení a sestavení foliovníku jsme…

Přečíst Read More

  Paní Libuše Křapová. FOTO: Anna Čípová Pohádková babička Libuše Křapová: Veškeré chmury zaháním psaním 2. 4. 2023 Nejdříve komplikovaný a psychicky náročný rozvod, pak úmrtí druhého manžela. Vždy, když jí bylo nejhůře, začala psát. Má za sebou již osm titulů, zejména pohádek pro děti. Teď má rozepsánu i detektivku. „Psaní mě baví, uklidňuje, dává energii. Ale není to to jediné, čemu se věnuji. Na stará kolena jsem zjistila, že mám ráda adrenalin, a tak mám za sebou seskok padákem,…

Přečíst Read More

Datum v kalendáři říká, že by mělo být jaro. Příroda se ale rozhodla, že nám to dá letos opět sežr …  Jarních teplot jsme si užili v zimě, teď na jaře je zima a na horách sněží. Nelíbí se mi to. Jsem už postarší dáma a v náhledu na počasí hodně konzervativní. V zimě má sněžit a mrznout, na jaře zase svítit sluníčko a být přiměřeně teplo, musí zpívat ptáci a kvést jarní květy. Což o to. Přes den nám…

Přečíst Read More